Transportní a přístupové sítě - Význam a vlastnosti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Význam a vlastnosti transportních a přístupových sítí
Jednotlivé etapy vývoje z hlediska zprostředkování různých služeb telekomunikační sítě (v našem případě telefonní služba a přenos dat): První etapu představuje obr. 16.1a. Jednotliví účastníci různých služeb jsou připojeni k zařízení, které je schopno dané služby poskytnout (telefonní ústředna, datová ústředna). Ústředny navzájem propojují separátní přenosové sítě. V další etapě (obr. 16.1b) došlo k unifikaci signálu při přenosu (multiplexováním do jednotného formátu), takže ústředny různých služeb mohly sdílet společnou přenosovou síť, kterou označujeme jako transportní síť.
Obr. 16.1. Etapy vývoje přenosových sítí.
S rozvojem dalších sužeb a s jejich pronikáním k běžným uživatelům se ukázalo jako nevýhodné budovat a udržovat separátní vedení jediného účastníka k různým službám. Dochází k unifikaci signálu a sjednocení přípojné sítě do jediné přístupové sítě (obr. 16.1c). Nasazujeme zde přenosové prostředky, které slouží k unifikaci signálů, multiplexování a dalším funkcím.
Telekomunikační sítě bývají strukturovány do několika úrovní, což je výhodné z hlediska údržby, správy, dalšího rozvoje. Jak se toto rozdělení projeví na přenosové síti ukazuje obr. 16.2. Používá digitálních přenosových systémů SDH a zajišťuje propojení telefonních ústředen i prostředků přenosu dat. Přenosová zařízení nižších úrovní jsou vesměs typu ADM (asynchronní demultiplexy). Síťové uzly vyšší úrovně propojuje transportní síť, obsluhu nejnižší úrovně řeší přístupová síť. Zastřešením celé sítě je tranzitní úroveň obsahující tranzitní uzly, vybavená přenosným zařízením typu synchronní digitální přepojovač SDXC.
V transportních a přístupových sítích se používají shodné principy zpracování signálu (sdružené signály nejrůznějších telekomunikačních služeb), a dokonce totéž zařízení se dá nasadit jak v transportní, tak v přístupové síti. přesto se dají odhalit jistá specifika obou sítí.
Obr. 16.2. Úrovně přenosových sítí.
Transportní sítě
Charakteristické vlastnosti transportních sítí:
přenášejí signály mezi uzly sítě
přenášejí vysoké objemy dat přenosovými rychlostmi řádově stovky Mbit/s až stovky Gbit/s
obvykle transportují signály na značné vzdálenosti
přenosová zařízení bývají umístěna přímo v objektech provozovatelů
Transportní sítě se budují na optických přenosových médiích, v případě potřeby doplňované radioreléovými, případně družicovými spoji. S metalickými kabely se perspektivně nepočítá.
vzhledem ke značnému objemu přepravovaných dat v důsledku sdružení mnoha příspěvkových signálů na přenosových cestách transportní sítě jsou kladeny vysoké nároky na spolehlivost přenosu. Není myslitelné přerušení provozu, protože by se narušilo velké množství probíhajících přenosů (např. telefonních hovorů). spolehlivost se zajišťuje dimenzováním vzhledem k očekávanému provoznímu zatížení, zdvojením přenosových cest a přesměrováním na momentálně volnou kapacitu v případě poruch. Posledně uvedený způsob však předpokládá zastřešení celé sítě centrálním dohledovým systémem a klade značné nároky na řízení přenosové sítě (kapacita řídících komunikačních kanálů, výkonnost výpočetního systému, kapacita paměti pro databáze stavu síťových prvků a tabulky směrování). Centrální systém řízení telekomunikační sítě TMN, jeho vybudování v plném rozsahu a jeho úspěšné fungování je cílem provozovatelů v telekomunikacích.