Tyl Strakonický dudák

- konec 50. léta 19. století

dělí se na 4 etapy:

1. fáze, „obranná“: 80. léta 18. st.-1805, J. Dobrovský

- převládá klasicismus, utvářejí se základy obrozenské literatury

2. fáze: 1806-1830, J. Jungmann, Fr. Palacký, P. J. Šafařík, J. Kollár, V. K. Klicpera, J. N. Štěpánek, F. L. Čelakovský

- doba napoleonských válek, vytváří se jazykový program, v literatuře se uplatňuje preromantismus

3. fáze: 1830-1848, J. K. Tyl, K. H. Mácha, K. J. Erben

- doba mezi revolucemi, literatura se sbližuje se životem, proniká romantismus

4. fáze: 1848 - 50. léta, K. H. Borovský, B. Němcová

- demokratická orientace literatury, směřování k realismu

• určení století, v němž autor tvořil

1. polovina 19. století

• určení dalších autorů stejného um. směru

Karel Jaromír Erben (1811–1870)

- básník, historik, sběratel lidové slovesnosti (písně, pověsti, pohádky, říkadla), vydavatel staročeských literárních památek, překladatel, novinář

- studoval práva a filozofii, seznámil se s Fr. Palackým, s nímž pak spolupracoval

- Erbenovy pohádky jsou zbaveny skoro vesměs místní a časové určenosti. Tím se liší od pohádek B. Němcové, v nichž se naopak odráží konkrétní životní prostředí a situace

dílo: Kytice z pověstí národních, Prostonárodní písně a říkadla, pohádky Zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Pták Ohnivák a Liška Ryška

Karel Hynek Mácha (1810–1836)

- básník a prozaik, nejvýznamnější představitel českého romantismu

- studoval filozofii na UK a práva

- účastnil se českého společenského života, hrál v ochotnických divadelních představeních ve Stavovském a Kajetánském divadle, patřil do skupiny spolupracovníků J. K. Tyla

- posledních 5 měsíců života pracoval jako praktikant v Litoměřicích

- 6. listopadu 1836 náhle zemřel v Litoměřicích po vleklém onemocnění po hašení požáru

dílo: Máj, Křivoklad, Marinka, Pouť krkonošská, Cikáni

• názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

dramata se rozdělují do tří skupin:

1. dramatické báchorky:

Strakonický dudák aneb Hody divých žen, Lesní panna aneb Cesta do Ameriky, Tvrdohlavá žena aneb Zamilovaný školní mládenec, Jiříkovo vidění, Čert na zemi

2. historické hry:

Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři, Jan Hus, Žižka z Trocnova, Staré Město a Malá Strana, Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové, Měšťané a študenti

3. činohry ze současnosti:

Výhoň dub – neúspěšná prvotina

Slepý mládenec, Paní Marjánka, matka pluku, Pražský flamendr, Bankrotář, Paličova dcera, Chudý kejklíř

- mimo tyto okruhy stojí hra Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka

- hra se zpěvy, poprvé v ní zazněla česká hymna Kde domov můj? (hudbu složil František Škroup), uvedena 1834

- o životě v Praze ve 30. letech 19. století, pře vlasteneckého ševce Kroutila a poněmčenou máselnicí Mastílkovou