epizootologie (1)

Epizootický proces

= složitý kontinuální proces vzniku a šíření infekčních nemocí, spojený s řetězovitým přenosem puvodcu infekčních nemocí od nemocných (infikovaných) na zdravá vnímavá zvířata

- charakterizován 3 složkami epizootického řetězce:

• Pramen nákazy

• Mechanismus přenosu

• Vnímavý makroorganismus

Pramen nákazy

= objekt (zvíře, člověk), v kterém se původce infekční nemoci po určitou dobu udržuje, rozmnožuje a vylučuje do vnějšího prostředí. Odtamtud se za určitých podmínek muže dostat do organismu vnímavého zvířete a stát se tak příčinou vzniku nového případu infekční nemoci

Pramenem nákazy mužou být:

• Nemocná zvířata

• Zvířata – nosiče patogénních mikrobu

• Nemocní lidé

• Lidi – nosiči patogénních mikrobu

• Exkrementy zvířat a lidí

• Potraviny

Způsoby přenosu nákazy :

• Oro – fekální (lokalizace patogenu v GIT, vylučování fekálně, proniknutí do vnímavého MO orálně)

• Vzduchovo – kapénkový (lokalizace patogenu v dýchacím traktě, vylučování a proniknutí do vnímavého MO dýchacími cestami)

• Transmisivní (patogen v krvi, přenos sajícími artropodami – komár, klíště)

• Přenos přes vnější pokrovy (ranové infekce, např. vzteklina)

Stádia:

• Meziepizootické stadium – klid mezi dvoumi epizootickými vlnami

• Předepizootické stadium – vytvářejí se reální předpoklady na vzplanutí infekční nemoci (doznívání imunity, nová zvířata)

• Stadium rozvoje epizoócie – přítomnost vhodných podmínek pro šíření infekční nemoci

• Stadium maximálního vzestupu epizoócie

• Stadium uhasínání epizootického procesu

• Postepizootické stadium

Intenzita epizootického procesu :

• Sporadickost – ojedinělý výskyt infekční nemoci

• Enzoócie – pouze na určitém místě, podmíněno přírodními podmínkami

• Epizoócie – střední stupeň intenzity epiz.procesu (chov, okres, kraj, stát)

• Panzoócie – nejvyšší stupeň, rozšíření na obrovské území

Přírodní ohnisko nákazy :

=biologický fenomén, v kterém patogénní agens přirozeným vývojem nebo lidskou činností se stává součástí ekosystému – cirkuluje v něm a rozličnými cestami se šíří na vnímavé jedince

Přírodní ohnisko je ohraničené geograficky a sezónně

-základní složky přírodního ohniska nákaz:

• Puvodce infekční nemoci

• Hostitel (dárce)

• Přenašeč

• Makroorganismus (příjemce)

• Vnější prostředí, vhodné na existenci všech zložek přírodního ohniska a koloběh původce

-základní dělení přírodních ohnisk:

• Puvodní – existují v přírodě bez zásahu člověka

• Antropurgické – vznikli jako dusledek proměny přírodního prostředí člověkem, nebo existují v člověkem přetvořeným prostředí

• Synantropné – existují v osídleným místě, kde se koloběh patogenu uskutečňuje mezi synantropnými živočichy