Hravé chování

Hravé chování

Hra je vážná činnost, hraje důležitou roli v životě mladých zvířat.

Hra je samoodměňující chování – zábavná a návyková.

„Hravý výraz“ ukazuje, jak se motivace mění z agresivity na strach, z nadřazenosti na podřízenost (a naopak), a přesto žádný z těchto prvků nikdy činnosti nedominuje dost dlouho to to, aby se stal opravdovým a hru ukončil.

Prostřednictvím hry se štěňata poznávají, poznávají svou schopnost ovládnout své prostředí a své meze. Prostřednictvím hry se malá štěňata učí „psí jazyk“ tím, že si ve styku s příslušníky stejného druhu spojují své a jejich výrazy s chováním, které následuje.

Díky hře zažívají štěňata konflikty, které by měly katastrofální důsledky, kdyby byly myšleny vážně.

Štěně kouše své sourozence a na oplátku je také kousáno, skáče a leze přes nejrůznější překážky a snaží se řešit nejrůznější problémy. Výsledkem toho je, že štěně získává životně důležité poznatky samo o sobě i o svém okolí.

Hra má svoji roli i u dospělých psů, hlavně jako způsob, jak si vyzkoušet nové strategie, které by mohly být ve skutečném životě nebezpečné. Při hře si i dospělý jedinec může dovolit leccos i tím, že projevuje infantilní chování.

Ideální hra probíhá tak, že si psi rychle mění/střídají role – ten, který jednoho honí se následně stává honěným a naopak. Jsou však psi, kteří jsou rádi „kořistí“, baví je být honěni, před svými parťáky při hře utíkají, ale vždycky jen tak, aby to druhou stranu nepřestalo bavit – tady můžeme pozorovat, pokud je honěný pes rychlejší, že schválně brzdí a čeká, aby měl pes, který ho honí, šanci přiběhnout blíž.

U psů, kteří naopak rádi druhé psy honí, je riziko, že hra může velmi rychle přerůst v šikanu-lov.

Jestli je hra stále hrou (nebo už přerůstá v šikanu) poznáme podle reakcí „slabšího“ psa, který je honěn. Pokud hru ukončíme, a honěný pejsek se chce vrátit do interakce, tak je hra v pořádku.

Pokud vidíme, že honěný pejsek panicky prchá, okamžitě je třeba hru ukončit.

Jsou plemena psů, u nichž je větší tendence, že hra přeroste v lov (NO, shiby, bull plemena), takovým psům umožníme hru jen po tak dlouhou dobu, než se dostanou „do varu“.

My, jako lidé, nemůžeme psa naučit správným pravidlům hry (stejně tak jako psí komunikace), toho se mohou naučit jedině interakcí s dobře komunikujícími jedinci.

Hravá úklona

- pozice, kterou pes používá, když jiného vyzývá ke hře. Pes předstírá, že na svůj protějšek útočí.

Přední část těla je v pozici s lokty opřenými o zem, zadní část je zvednutá. Pes chvíli vyčkává, s touto úklonou několikrát uskakuje a pak hravě na druhého skočí.

Hravou úklonu používají psi i při námluvách, kdy ji může použít pes i fena.