Vrchlický - Noc na Karlštejně

Třetí dějství

Pešek informuje purkrabího z Wartenberka o tom, že na hradě je i jeho neteř Alena. Ten se rozčílí, ale přislíbí jim pomoct. Purkrabí potká Štěpána, který mu říká o ženě před komnatami krále. Alena a Pešek mají schůzku pod Lípou, na které je sledují Petr a Štěpán, uslyší je přicházet a uprchnou. Král s Arnoštem vymýšlí plán příjezdu královny s odůvodněním, že královna v lesích ztratila družinu. Purkrabí přichází za králem a prozrazuje Alenu a Peška, králi to přijde vhod. Král je nechává předvolat, Alena a Pešek se dostanou do potyčky se Štěpánem a Petrem. Celou situaci vyřeší král, který se rozhodne propustit Peška a udělí mu rytířskou hodnost. Alena a Pešek se mohou vzít. Ozývají se fanfáry oznamující příjezd královny Alžběty. Královna na hradě zůstat nemůže, a tak s ní král odjíždí na její hrad Karlík.

Charakteristika postav:

Karel IV – přísný, pracovitý, čestný, moudrý a laskavý, má rád Alžběta
Královna Alžběta – hodná, zamilovaná do krále, cítí se opuštěná, stýská se jí po králi a žárlí
Alena – neteř purkrabího, odvážná, veselá, vzdorovitá, zamilovaná do Peška
Pešek Hlavně – zamilovaný do Aleny, bojí se hněvu krále, hodný
Purkrabí Ješek z Wartenberka – hodný, čestný, ohleduplný
Štěpán vévoda Bavorský – má rád zábavu, snažil se jednat ve svůj prospěch
Petr král cyperský a jeruzalémský – veselý, zábavný, má rád ženy a víno
Arcibiskup Arnošt z Pardubic – důstojný, chytrý, snaží se ochránit a pomoci králi a královně

Dílo je rozděleno do 3 dějství
První dějství – 14 výstupů
Druhé dějství – 12 výstupů
Třetí dějství – 11 výstupů

Jazykové zpracování:

Psané spisovně, ale ne dnešním českým jazykem, dialogy postav, vtipné zápletky, občas popis, využití zastaralých výrazů například šenk

Začlenění do kontextu autorova díla

Jaroslav Vrchlický (1853-1912)
- Český básník, dramatik, novinář a literární kritik. Patřil mezi jednu z hlavních představitelé Lumírovců. Psal jak prózu, poezii i drama a překládat z cizích jazyků.
- Vlastním jménem Emil Frída, narodil se v Lounech v rodině obchodníka, vystudoval filozofickou fakultu a jeho inspirací byl V. Hugo.
- Byl nominován na Nobelovu cenu.

Autor psal dílo v letech 1882 a 1883, když prožíval šťastné období a to se projevilo i ve vztahu hlavních postav a závěru díla. Dílo zaznamenalo velký úspěch, prvně vyšlo v březnovém a dubnovém čísle časopisu Lumír v roce 1884 a téhož roku bylo představeno v Národním divadle.

Začlenění do kontextu doby

Umělecký směr – realismus, směr druhé poloviny 19 století, má být objektivní, vyskytuje se popis reality, autor se neztotožňuje s hrdinou.

Skupiny – Ruchovci a Lumírovci
Ruchovci - Almanach Ruch, jejich cílem bylo navázat na Národní obrození, zabývají se minulostí, důležité pro ně bylo vlastenectví. Přezdívalo se jim také škola národní. Autoři: Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská.
Lumírovci – navazovali na Májovce, vydávali časopis Lumír, jejich cílem bylo vyrovnat se světové literatuře, hodně překládali díla z cizích jazyků. Nazýváni jako škola kosmopolitní. Autoři: Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Sládek, Julius Zeyer.