Legislativní proces, Formy rozhodnutí

Legislativní proces

Formy rozhodnutí

Legislativní proces

Je proces přípravy, tvorby, projednávání a schvalování zákonů ze strany vlády, parlamentu nebo prezidenta republiky, který u přijatých zákonů končí jejich vyhlášením ve Sbírce zákonů.

Podávání návrhů zákonů:

• Právo zákonodárné iniciativy je právo předkládat návrhy zákonů. Právo předkládat návrhy zákonů má podle Ústavy poslanec, skupina poslanců, Senát (pouze jako celek), vláda a krajská zastupitelstva. Návrh zákona se předkládá písemně a musí obsahovat přesné znění toho o čem se má poslanecká sněmovna usnést. Navrhovatel může svůj návrh vzít až do ukončení druhého čtení zákona. Poté může vzít takový návrh zpět jen se souhlasem poslanecké sněmovny.

• Návrh zákona se předkládá předsedovi Poslanecké sněmovny, který jej postoupí organizačnímu výboru. Předseda rovněž rozešle návrh zákona všem poslancům a klubům, aby se na jeho projednávání mohli připravit.

• Pokud navrhovatelem není vláda je požádána aby se k návrhu svým stanoviskem vyjádřila, současně navrhne, kterému výboru popřípadě výborům má být návrh přikázán a určí zpravodaje pro první čtení.

• Návrh zákona se stanoviskem vlády se doručí poslancům a poslaneckým klubům.

První čtení návrhu zákona:

• Návrh zákona uvede navrhovatel po něm vystoupí zpravodaj, kterého určí org. výbor nebo předseda poslanecké sněmovny. O návrhu zákona se koná obecná rozprava. Poslanecká sněmovna může návrh zákona vrátit navrhovateli k dopracování, zamítne ho, nemá o něj zájem nebo ho přikáže k projednání ve výborech.

Druhé čtení návrhu zákona:

• Výbor popřípadě výbory, jimž byl návrh zákona přikázán, předloží po jeho projednání předsedovy sněmovny usnesení – vněm zejména doporučí sněmovně, zda návrh zákona mají schválit či nikoli.

• Ve druhém čtení uvede návrh zákona navrhovatel po něm vystoupí zpravodaj výboru nebo zpravodajové výborů.

• O návrhu zákona se koná obecná rozprava. Po obecné rozpravě může sněmovna vrátit návrh zákona výboru k novému projednání nebo rozhodnout, že zákon zamítá.

• Po obecné rozpravě se koná rozprava podrobná. Sněmovna se může usnést, že projedná některá ustanovení návrhu zákona – oddělené během podrobné rozpravy se předkládají k návrhu zákona pozměňovací návrhy. I po podrobné rozpravě může sněmovna vrátit návrh zákona výboru k novému projednání nebo rozhodnout, že návrh zákona zamítá.

Třetí čtení návrhu zákona:

• Ve třetím čtení se koná rozprava ve, které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných, tiskových… Popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení.

• Na závěr třetího čtení sněmovna hlasuje o pozměňovacích nebo jiných návrzích k návrhu zákona. Pokud není souhlas vysloven, návrh zákona nebyl přijat a legislativní proces je ukončen neúspěšně. Je-li souhlas vysloven, projednávání ve Sněmovně v této fázi končí a návrh zákona, s nímž vylovila Sněmovna souhlas, je bez zbytečného odkladu postoupen Senátu.