OTÁZKA Č. 7 - SOUSTAVA VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. důsledky rozpočtové

• mají v dlouhodobém časovém horizontu negativní charakter

• vždy je nutno deficit nějakým způsobem krýt → peněžní krytí může vést k inflačním tlakům

1. důsledky makroekonomické

• splácením dluhů brzdíme ekonomiku

• vláda nemůže reagovat okamkžitě, protože schvalování zákonů je zdlouhavé a mezitím se problém může prohloubit

VEŘEJNÝ DLUH

= je to souhrn závazků:

• státu

• krajů, obcí

• veřejnoprávních institucí zřízených státem, kraji nebo obcemi (např. příspěvkové organizace, organizační složky)

• veřejných podniků

PODLE OBJEMU ZÁVAZKU ROZLIŠUJEME:

1. hrubý – celkový objem závazků států, krajů, obcí a veřejnoprávních institucí

2. čistý – hrubý dluh mínus pohledávky (např. vůči jiným státům či institucím)

PODLE MÍSTA:

1. vnitřní – závazky v rámci ČR

2. vnější – závazky u jiných států

PODLE DOBY SPLATNOSTI:

1. krátkodobý (splatný do 1 roku)

2. střednědobý (splatný zpravidla do 10 let)

3. dlouhodobý (splatný nad 10 let) – v ČR

PODLE ZPŮSOBU ÚPISU DLUHU:

1. dobrovolný – stát nabízí státní obligace (nakoupíme si je → financujeme státní deficit)

2. vynucený – např. v období válek, kdy museli občané nakupovat státní obligace

V ČR JE V POSLEDNÍ DOBĚ VELMI DŮLEŽITÉ ČLENĚNÍ VEŘEJNÉHO DLUHU NA:

1. oficiální – oficiálně vykazovaný

2. skrytý – např. Řecko (vykazovalo ve statistikách, že nemá dluh, ale mělo jej)

KRYTÍ STÁTNÍHO DLUHU

• ve většině zemí je státní dluh kryt emisí (vydáváním) státních dluhopisů

• vydavatelem státních dluhopisů je Ministerstvo financí

• jejich emisi a vyplácení úroků zajišťuje ČNB

• státní cenné papíry jsou obvykle vítaným předmětem finančního investování soukromých subjektů

• státy, které jsou vnímány jako rizikovější, musí přilákat investory tím, že platí vyšší úrok kvůli rizikové přirážce

HLAVNÍ PŘÍČINY RŮSTU STÁTNÍHO DLUHU

• mimorozpočtové příčiny (např. živelné katastrofy, války,…)

• rozpočtové příčiny (dlouhodobé deficity státního rozpočtu nebo státních organizací)

• rozsáhlé veřejné investic, na které stát nemá nenávratné finanční prostředky ve státním rozpočtu

DŮSLEDKY VEŘEJNÉHO DLUHU

1. ROZPOČTOVÉ

• na placení úroku z veřejného dluhu používáme peníze, které jsme mohli použít na něco jiného

• zvyšováním podílu dluhu na HDP se zužuje prostor pro působení nástrojů fiskální politiky

• roste úroková míra

• vysoké úroky vedou ke vzniku deficitu v dalším období

1. REDISTRIBUČNÍ

• nákupem dluhopisů nepomůžeme ekonomice, ale státu (nepodporujeme podnikatele)

• na úrocích vydělávají jen ti, kteří si mohli dovolit dluhopisy nakoupit

1. ZMĚNA STRUKTURY PORTFOLIA

• portfolio = rozdělení peněz na několik částí s cílem snížení rizika (např. do několika bank apod.)

1. INFLACE

ŘEŠENÍ PROBLÉMU DLUHU

• Snížit objem veřejného dluhu je možné dosáhnout využitím vlivu: