Williams Kočka na rozpálené plechové střeše

- levicově smýšlející, psal od studií

- předseda mezinárodního PEN-klubu

próza: román Ohnisko nenávisti, povídka Ztracenci

hry: Šťastný člověk, Smrt obchodního cestujícího, Všichni moji synové, Zkouška ohněm (Hrdelní pře)

• názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

- silně inspirován neradostným dětstvím

- odhaluje nitra postav, často ztroskotanců

- častá témata: homosexualita, frigidita žen, impotence mužů, incest, nymfomanie

- napsal více než 70 her

- obdivoval Čechova, Shakespeara, Faulknera, Joyce, Hemingwaye

hry:

American Blues, Bitva andělů, Léto a dým, Tetovaná růže, Camino Real, Baby Doll, Sladké ptáče mládí, Noc s leguánem

Skleněný zvěřinec – inspirováno životním osudem sestry Rose, zmrzačená dívka poznává díky penězům lásku

Tramvaj do stanice Touha – příběh stárnoucí ženy, která se cítí osamělá

Sestup Orfeův – vychází z řeckého mýtu

povídky: Inventura ve Fontana Bella, Louka modrých dětí a jiné povídky, Osm smrtelnic posedlých, Anděl ve výklenku

romány: Římské jaro paní Stoneové, Sladké ptáče mládí (románová verze)

• literární druh

drama

• literární žánr

psychologické drama

• literární forma

drama

• typ vypravěče

nelze určit; střídání replik

• dominantní slohový postup

vyprávěcí

• vysvětlení názvu díla

Kočka na rozpálené plechové střeše – spojení se objevuje v prvním jednání, onou kočkou je hlavní hrdinka Margareta: „Co je vítězstvím pro kočku na rozpálený plechový střeše? – To kdybych věděla... Asi aby tam vydržela co nejdýl...“ a o chvilku později říká Mae: „Pročpak pořád po lidech sekáš drápkem jako nějaká kočka?“ Margareta odpovídá: „Protože jsem kočka!“ Nakonec říká: „Proč pořád sekám drápkem?! – Poněvadž mě žere závist! Poněvadž mě stravuje touha!“

• posouzení aktuálnosti díla

Problematika partnerských vztahů, lhaní si navzájem, neschopnost komunikace, alkoholismus i nepřijímání homosexuálů společností jsou stále aktuální témata.

• určení místa a času textu

místo: dům Mamky a Taťky Pollittových na americkém Jihu

čas: neurčený, ale Taťka hovoří o svém mládí roku 1910 – jedná se tedy asi o 50. léta 20. století

• stručné nastínění děje

První jednání

Margareta mluví se svým mužem Brickem, který se právě sprchoval, o probíhající oslavě dědečkových 65. narozenin. V domě jsou samí příbuzní, Brickův bratr Gooper, jeho těhotná manželka Mae, jejich 5 dětí, domácími jsou Brickova matka a otec - dědeček. Margareta o všech mluví nesnášenlivě, dětem říká „bezkrké zrůdy“. Ona a Brick děti nemají. Brick jejím stížnostem nevěnuje příliš pozornosti, je totiž alkoholik. Maggie uznává, že to na něm ještě není vidět, a vzpomíná na dobu, kdy spolu žili jako manželé. Nyní jsou spolu jen proto, že si stanovili určité podmínky. Zmíní se také o tom, že dědeček umírá na rakovinu, ale raději se mu lže.