1.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
afélium (odsluní) – začátek července, Slunce a Země jsou od sebe nejdále
zemská osa
míří na polárku
skloněna o 66,5º k rovině ekliptiky (polární kruh)
odklon zemské osy od kolmice k rovně oběhu je 23,5º (obratníky)
21.3. a 23.9. - jarní a podzimní rovnodennost
Slunce svítí kolmo na rovník
den trvá všude stejně tj. 12 hod
na S: jaro, na J: podzim
21.3. na S pólu začíná polární den
21.6. - letní slunovrat
více přikloněná S polokoule – nad obratníkem Raka( S polokoule) Slunce v zenitu
léto na S polokouli, zima na J. Polokouli
den nejdelší na S pol., noc nejdelší na J. pol.
S pól – polární den, J pól – polární noc
čím blíže k pólu tím je den/noc delší
21.12. - zimní slunovrat
více přikloněná J polokoule – nad obratníkem Kozoroha Slunce v zenitu
zima na S pol., léto na J. pol.
den nejdelší na J pol., noc nejdelší na S pol.
J pól – polární den, S pól – polární noc
Rotace Země kolem vlastní osy
od Z na V
1 otočení = 23 hod 56 min 4s = hvězdný den
střední sluneční den = 24 hod = doba mezi dvěma po sobě jdoucími kulminacemi středního Slunce (zdánlivá výška) na místním poledníku
způsobuje střídání dne a noci
pásmový čas – rozmístěny po 15º od 0 poledníku
místní čas – čas místního poledníku – 1º= 4 min
datová hranice – cca 180 poledník – průchod neobydlenými místy
z Ameriky do Asie – 1 den přidáváme
důsledek: Coriolisova síla
uchylující síla zemské rotace
stáčí větrné a vzdušné proudy
na S pol. vpravo, na J pol. vlevo
Pohyb soustavy Země – Měsíc kolem společného těžiště
barycentrum – ukryto 1700 km pod zemským povrchem
díky němu tvoří Z a M gravitační soustavu
důsledek: příliv a odliv (=mořské dmutí, slapové pohyby)
během 24 hod 50 min – na určitém místě 2x příliv, 2x odliv
ovlivňuje terén (tvar pobřeží)
ovlivňuje i Slunce – 46% přitažlivé síly Měsíce
využití: přílivové elektrárny, vplouvání lodí do přístavů (Londýn)
skočný příliv
velký, v případě novu S- Z-M /úplňku S-M-Z
hluché dmutí
oslabení přílivu, v případě 1. či 3. čtvrti
Výška slunce nad obzorem
= 90º- φ + δ (α) φ – zemská šířka
δ – deklinace (-23,5, 23,5)
21.12., 0= rovnodennost, 21.6.
Kartografie
nauka o mapách (= zmenšený obraz Země)
Kartografická zobrazení
Podle zobrazovací plochy
azimutální
př. globus
zobrazení na tečnou rovinu
Normální(pólová) – rovnoběžky soustředné kružnice, poledníky paprsky (zachovány úhly mezi poledníky)
př. mapy polárních oblastí
b. Příčná (rovníková)
c. Obecná
válcová
- zobrazení na plášť válce
a. Normálni – osa válce = zemská osa
b. Příčné
c. Obecné
3. kuželová
- zobrazení na plášť kužele
- vhodné pro části světadílů, menší území
a. normální
b. obecná
c. příčná
4. obecná
- podle matem. Vztahů – př. mapy světa