1. Geografie jako věda, Dějiny geografie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
1. Geografie jako věda, Dějiny geografie; státy jihovýchodní Asie (Starověké názory, plavby, objevy, dobývání extrémních míst, kolonizace, dekolonizace; vymezení regionu, přírodní podmínky, obyvatelstvo a vývoj ve 20. století, ekonomika států)
Maturitní otázka č. 1 – Geografie jako věda, Dějiny geografie/ státy jihovýchodní Asie
Geografie jako věda, Dějiny geografie
Geografie jako věda
- GEO = země
- GRAFEIN = psáti
- geografie je syntetická věda, která zkoumá přírodu a společnost v prostoru a čase
- objekt geografie je krajinná sféra a socioekonomická sféra
- leží v průsečíku věd přírodních, společenských a technických
OZONOSFÉRA = část stratosféry, ve které se nachází značné množství ozonu
- chrání planetu před ultrafialovým zářením
Složení krajinné sféry
fyzicko-geografická část
- je objektem fyzické geografie
- anorganická → litosféra, hydrosféra, atmosféra
- organická → biosféra
- anorganicko-organická → pedosféra, kryosféra
socioekonomická sféra
- zabývá se lidskou společností a její činností
- je objektem socioekonomické geografie
Diferenciace:
- prostorová rozdílnost
1) planetární rozměr
- je to diferenciace dle šířkových pásem
- výškové stupně
2) chorický rozměr
- je to pohled na krajinnou sféru podle různých oblastí
3) topický rozměr
- topos – místo
- zabýváme se nejmenšími celky (pole, město, louka)
Historie geografie
Vznik mapy
- snaha o znázornění jevů a tvarů krajiny (obživa, loviště, řeky, potoky)
- je to názornější než písmo
1) období pravěku (nástěnné malby)
2) období starověku
- Babyloňané 2500 př. n. l
- hliněná deska znázorňující řeku Eufrat a ústí se třemi prameny
- další mapy – Egypťané, Féničané, Kartaginci
- mapy mají mytologický charakter (náboženský)
- významné civilizace Řecko, Řím, Mezopotámie¨
Starořecká geografie
- 12 století př. n. l – 146 n. l
- část Homérova eposu Ilios a Odyssea popisuje námořní plavby
- nejvýznamnější Tháles z Milétu (7/6 století př. n. l)
– zakladatel první řecké kosmologické soustavy
– myslel, že Země je válec a pluje na vodě
– myslel, že Slunce má podobný tvar jako Země
- Anaximandros – volné těleso pohybující se vesmírem
- Herodotos – napsal dílo Historie → to zaznamenává poznatky o Zemi
a) období klasického Řecka (5 – 3 století př. n. l)
- Pythagoras – myšlenka o kulatosti Země
- Aristoteles
– důkaz o kulatosti Země
– zjistil to pomocí zatmění měsíce, stín Země je kruh, proto je Země koule
– definoval geocentrický systém – střed sluneční soustavy je Země
b) období helénského Řecka (3 – 1 století př. n. l)
- Aristarchos
– myšlenky heliocentrického systému, středem slun. soustavy je Slunce
- Erastothenés z Kyreny
– vytvořil základy geografie
– spočítal obvod Země
- Krates z Malu – vytvořil globus (zmenšený model země)