Kartografie

2. KARTOGRAFIE

• Zabývá se mapami

  • Mapa = zmenšený rovinný obraz zemského povrchu nebo jeho části

• VÝVOJ

1. Nákresy na kostěných destičkách

2. Mapy Země – kruh obklopený vodou

3. Řecká kultura – Z je kulatá

4. Středověk – zásah církve, Z je deska

5. Novověk – zámořské objevy – Z je kulatá, kompasové mapy pobřeží

6. Současnost – družicové snímání – GPS, GIS ( geografický informační systém )

• ZEMĚPISNÁ POLOHA

  • Zeměpisná ŠÍŘKA

    • úhel, který svírá referenční plochy s rovinou rovníku - rovnoběžka

    • hodnota od 0° do 90°

  • Zeměpisná DÉLKA

    • Úhel, který svírá rovinu základního poledníku s rovinou místního poledníku

    • Hodnota od 0° do 180°

• KARTOGRAFICKÉ ZOBRAZENÍ

  • Z má tvár koule – GEOID

  • Povrch koule nelze rozvinout do roviny, proto je zkreslený

  • Jsou to početní a konstrukční metody, jejichž pomocí lze sestrojit zeměpisnou síť v rovině mapy

JEDNODUCHÁ KARTOGRAFICKÉ ZOBRAZENÍ

1. Podle zobrazovací plochy

2. Podle polohy zobrazovací plochy

3. Podle zkreslení ( rovina, válec, kužel )

• AZUMITÁLNÍ zobrazení ( podle toho jak se na to díváme ) - zobrazená plocha je rovina, která se dotýká v jednom bodě glóbů

  • Gnómická = v poloze normální

  • Stereografická = v poloze příčné

  • Ortogonální = v poloze obecné

• VÁLCOVÉ zobrazeni – zobrazují glóbus, který je potom rozvinutý do roviny -> obdélník

  • Stejné dělení jako u azimutální

• KUŽELOVÉ zobrazení– zobrazuji glóbus na plášť kužele, který se rozvine

  • Stejné dělení jako u azimutální

• OBSAH MAP

  • Moderní metoda založena na počítačové technice

  • Podle měřítka se dělí na

    • mapy velkého měřítka – od 1: 1 do 1: 200 000 ( malé území )

    • střední měřítka – 1: 200 000 – 1: 1 000 000

    • malého měřítka – nad 1 000 000 ( velké území )

  • podle co obsahuje

    • mapy s topografickými oblastmi

    • k tématickým mapám

  • tvoří

    • VÝŠKOPIS = zobrazuje reliéf, výškové body + číselné údaje, barva

      • Vrstevnice – spojnice míst o stejné n.m.n výšce

    • POLOHOPIS – topografický obsah bez reliéfu

      • Vodní tok, sídla, hranice

    • POPIS MAPY = jak se který objekt v mapě jmenuje

      • Chromozonyma ( názvy kontinentů, států )

      • Místní – názvy sídel, měst

      • Polomístní – názvy přírodních objektů

• GENERALIZACE

  • Výběr a zjednodušení prvků

  • M. značky – vysvětlivky ( legenda )

    • Dělí se na bodové, čárové, plošné značky

• ZKRESLENÍ

  • Každá mapa je zkreslená

  • Zachování úhlů, zkreslení plock a délek

• MAPY PLOCHOJEVNÉ

  • Zachování ploc, zbytek zkreslený

• MAPY DÉLKOJEVNÉ

  • Jsou nezkreslené ( jen některé délky ), ostatní zkreslené

• MAPY VYROVNÁVACÍ

  • Vše zkreslené, ale v menší míře

MAPY ÚHLOJEVNÉ

• Nezkreslují úhly a zachovávají tvar, ale zkreslují plochy a délky

• NÁZVOSLOVÍ MAP

• Zkoumá názvy ( genonyma) v mapách ( = toponomastika )

• Zkoumá zeměpisná jména

• DĚLENÍ

  • Podle druhu objektu

1. Chrononyma – názvy světadílů ( Asie )

2. Místní jména – měst, sídel ( Aš )

3. Pomístní – přírodní objektu

   • Podle původu