10 (7B) - Primární sektor světového hospodářství

10; Primární sektor světové hospodářství

• Prvotní získávání surovin z přírody, obdělávání půdy

• Zahrnuje tedy zemědělství, chov dobytka a rybolov, lesnictví a těžbu NS

• Silně nerovnoměrné rozložení, v postindustriální společnosti jeho význam klesá (zaměstnanost asi 7 % celosvětově)

SVĚTOVÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

• Zajišťuje výživu obyvatelstva a produkuje suroviny pro průmysl, mění ráz krajiny

• Historicky první hospodářská aktivita člověka

• Dělíme na rostlinnou a živočišnou výrobu

• Rybolov – největší světová loviště – SZ Tichého oceánu (Japonsko), Chile a Peru, severní Atlantik

  • Rybářské velmoci – Peru, Chile, Japonsko, USA, Rusko, Norsko, Island

• Druhy zemědělství

• Pastevecké (kočovné) z. – živočišná produkce, extenzivní chov na velkých plochách, Patagonie, části prérií a pamp S a J Ameriky, JZ a střední Asie

• Rolnické z. – zaměřeno na rostlinnou produkci

• Smíšené z. – kombinace živočišné a rostlinné produkce, např. Alpské zemědělství

• Příměstské z. – intenzivní, v aglomeracích a v jejich okolí, vázané na poptávku; jde o produkty podléhající rychlé zkáze -> ovoce a zelenina, pěstování květin či chov drůbeže

PŘÍRODNÍ FAKTORY

• Půda

  • Hlavní výrobní prostředek

  • Půdní typy – dělení podle uspořádání půdních horizontů, určují úrodnost půdy

    • Černozem

    • Hnědozem

    • Podzoly

    • Celá řada dalších…

  • Půdní druhy – dělení podle zrnitosti, určují vhodnost půdy pro určité plodiny

  • Zemědělské půdy

    • Orná půda – zahrnuje pravidelně zemědělsky obdělávané plochy (zpravidla jednoleté rostliny)

    • Ostatní zemědělská půda: louky, pastviny a plochy s víceletými kult. (sady, vinice, plantáže)

• Georeliéf/ráz krajiny

  • Zemědělství je ovlivněno nadmořskou výškou, většina produkce v nížinách

  • Důležitá je také svažitost či orientace terénu (jižní x severní svah apod.)

  • Specifické je např. Alpské zemědělství (chod dobytka na mléko) či terasovitá pole (Andy; Asie; Itálie – kukuřice, brambory; rýže; vinná réva, olivovník)

• Podnebí

  • Závisí na zeměpisné šířce; důležitá je intenzita slunečního svitu, průměrná teplota (i její amplituda), množství srážek či vlhkost vzduchu

SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÉ FAKTORY

• Spotřeba obyvatel/trh

  • Poptávka závisí na potřebách obyvatel či zpracovatelského průmyslu

• Doprava a poloha místa výroby

  • Doprava znehodnocuje produkty, ovlivňuje jejich biologický charakter a kvalitu; i přesto je ale drtivá většina potravin složitě expedována ke koncovým zákazníkům

• Pracovní síly

  • Jejich dostupnost, cena, ve vyspělých zemích kvalita a vzdělaní náboženské či etické otázky

ZEMĚDĚLSTVÍ VE VYSPĚLÝCH ZEMÍCH

• Malá zaměstnanost (2 %-5 %), i tak je schopné z větší části pokrýt potřeby obyvatelstva a často je v přebytku, který je exportován

• Typická je vysoká intenzita, vyšší spotřeba energie a chemikálií (hlavně hnojiv), u posledního dochází k návratu k přírodním, a tedy ekologicky šetrnějším látkám

• Využívají se moderní mechanismy a stroje, často velmi specializované

• Produktivita práce velmi vysoká, mnohonásobně vyšší než v rozvojových zemích

• Převažuje živočišná výroba, většinou intenzivní výroba se stájovým chovem, tržní zemědělství či příměstské zemědělství (ovoce, zelenina)

• Vznikají agrokomplexy – propojení zemědělské produkce s návazným průmyslovým oborem produkci zpracovávajícím, např. Cukrovary – cukrovarnictví, textilní průmysl

• Skleníkové zemědělství – intenzivní celoroční pěstování zejména ovoce a zelenina ve velkých skleníkových komplexech (Španělsko, Island)