22 (6A) - Jihovýchodní a východní Evropa

22; Jihovýchodní a východní Evropa (země Balkánského poloostrova, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko)

ZEMĚ BALKÁNSKÉHO POLOOSTROVA

• Státy bývalé Jugoslávie (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Kosovo, Severní Makedonie), Albánie, Rumunsko a Bulharsko

• Fyzická geografie

  • Balkánský poloostrov je 3. největší v Evropě, oddělený systémem řek Soča-Krka-Sáva-Dunaj

  • Třetihorní pohoří: Dinárské hory (součástí Durmitor, Prokletije), Kras (obojí krasový původ); Východní a Jižní Karpaty, Stara Planina, Rila (nejvyšší hora Musala 2925 m), Pirin, Rodopy

  • Nížiny: Velká uherská (Podunajská, SRB), Valašská (ROM), Hornothrácká (velmi úrodné, BG)

  • Řeky: Dunaj (Železná vrata), Sáva, Dráva, Tisa, Marica

  • Jezera: Plitvická (CHO), Skadarské (ČH x ALB), Ochridské a Prespanské (hlavně MAK x ALB)

  • Ostrovy: Chorvatsko – Hvar, Brač, Vis, Krk, Korčula

• Klima a vegetace

  • Mix mírného kontinentálního klimatu (dlouhá teplá léta, sychravé zimy) a subtropického středomořského klimatu (dlouhá suchá léta a deštivé zimy)

  • Leží tu nejdeštivější místo v Evropě – Crkvica (Boka Kotorska, CHO), přes 4500 mm srážek ročně

  • Lesostepi a u pobřeží Jaderského a Egejského moře macchie, od cca 1500 m teplomilné opadavé lesy

  • V některých státech je uměle snižována spodní hranice lesa

• Obyvatelstvo

  • Katolíci jsou Slovinci a Chorvati (včetně bosenských Chorvatů z Bosny a Hercegoviny)

  • Pravoslavní křesťané jsou Srbové a Makedonci (dále samozřejmě Rumuni a Bulhaři)

  • Muslimové jsou Albánci (žijí i v Makedonii a ČH), kosovští Albánci a Bosňáci

JUGOSLÁVIE A POVÁLEČNÝ VÝVOJ BALKÁNU

• Balkán (stejně tak např. Řecko) byl dlouhodobě pod nadvládou Osmánské říše (tedy zaostalý)

• Po válce v listopadu 1918 vzniká jihoslovanský stát, po spojení se srbským královstvím oficiálně zvaný Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (už tehdy se ale dá hovořit o Jugoslávii)

• Po válce si Jugoslávie pod tvrdým velením diktátora Josipa Broze Tita (Stalinem označen jako krvavý pes) razí vlastní socialistickou cestu mimo vliv SSSR (stejně tak Albánie a Rumunsko)

• 1961 - Hnutí nezúčastněných zemí (přes 100 členů v době studené války, dodnes existuje)

• Po budovatelských úspěších v 50. a 60. letech začíná slábnout moc komunistů

• Po smrti diktátora Tita v roce 1980 se Jugoslávie stále více propadá do ekonomických problémů

• Sváry pramenící ze soužití mnoha národů mnoha náboženství zažehly v roce 1991 válku, vůbec první rozsáhlý krvavý konflikt v Evropě od 2. sv. v., měla v zásadě 4 části:

  • 1991 (Slovinsko) – „desetidenní válka“ po vyhlášení samostatnosti, skončilo odtržením Slovinska

  • 1991-1995 (Chorvatsko) – válka za nezávislost, zapojení Jugoslávské lidové armády i OSN, Srbové nechtěli přijít o přístup k moři; excesy na civilním obyvatelstvu, vyhnání Srbů z dnešního Chorvatska

  • 1992-1995 (Bosna a Hercegovina) – velmi krvavá s obrovskými ztrátami na životech, bosenští Chorvaté a muslimští Bosňáci uzavřeli alianci proti Jugoslávii, i navzájem se ale vraždili

    • Srebrenický masakr – válečný zločin, vyvraždění asi 8000 Bosňáků Srby, iniciátorem Radovan Karadžic, usvědčený válečný zločinec

    • V listopadu 1995 tento konflikt i celé balkánské války uzavřeny Daytonskou mírovou dohodou

    • Dnes se skládá ze třech částí, kromě Federace Bosny a Hercegoviny (Chorvaté a Bosňáci, 22 a 70 %), je to Republika Srbská (bosenští Srbové, 81,5 %) a distrikt Brčko, který leží ve středu pomyslného kříže obou zemí a není nikomu přidělen, jelikož by to mohlo rozpoutat další spory