3.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
3. Hydrosféra
= vodní obal Země
vědy: hydrologie – vlastnosti vod
hydrogeografie – rozmístění vodstva na Zemi
oceánologie – vlastnosti slané vody
oceánografie- rozmístění slané vody
Základní složky:
96,5% moře, oceány
1,7% ledovce
1,7% podzemní vody,
voda v atmosféře
voda v živých organismech
povrchová voda (řeky, jezera)
94 – 97% - celkový objem vody na Zemi
Hydrologický cyklus:
- Malý - srážky → na Zem → vypaří se
- nad pevninou, nebo oceánem
Velký – výměna vody mezi pevninou a oceánem
Pojmy:
světový oceán – všechny oceány
Tichý, Atlantský, Indický, Severní ledový
dohromady tvoří 71% povrchu Země – 361 000 000 km2
moře – okrajová část oceánu
vnitřní př.: Středozemní, Rudé, Černé, Baltské
okrajová př.: Arabské, Žluté, Karské, Beafortovo
záliv – výběžek oceánu do pevniny př.: Perský, Hudsonův, Guinejský, Mexický
průliv – zúžená část oceánu, spojující dvě moře, přírodní původ
př.: Drakův, Gibraltarský, Bospor a Dardanely
průplavy – zúžená část oceánu, spojující dvě moře, vybudovaná uměle
př.: Suezský, Panamský
úmoří – území, ze kterého všechna povrchová voda teče do 1 moře
bezodtokové oblasti – voda se vypaří nebo teče do jezera, neteče do světového oceánu, často pouště př.: Afrika, Asie
4 hlavní úmoří podle oceánů
vlastnosti mořské vody:
a) salinita (slanost) – množství rozpuštěných minerálních látek (v gramech) v 1 litru vody
průměrně = 35g = 35 ‰
nejslanější – kolem obratníku (Rudé moře, 40‰ ) - vysoká teplota – vysoký výpar- malé srážky, málo řek
Mrtvé moře až 300 ‰
nejnižší – polární a subpolární oblasti – řada velkých řek – hodně srážek, nízké teploty př.: Baltské moře
měří se v promilích
ovlivňuje ji: sucho, výpar, žádné velké přítoky
složení: chloridy: kamenná sůl (nejběžnější), sírany
+ brakická voda – smíšená slaná a sladká voda v oblastech ústí velkých řek
b. teplota – nejvyšší – kolem 10 stupňů s.š., kvůli vlivu Antarktidy
voda zamrzá při průměrné salinitě při teplotě -2 C
c. barva – kvůli obsahu organických i anorganických látek
- polární oblasti, mírný pás – nazelenalá: plankton
- rovníková moře: modrá
• Žluté moře – kvůli rozpuštěným sprašovým anorganickým látkám
Rudé moře
d. hustota – závisí na salinitě a teplotě
nejvyšší v polárních oblastech
Pohyby moře:
a) vlnění – způsobeno větrem
- na volném moře dosahují vlny výšky od 4 do 15 m
• příboj – nárazy vln na pobřeží
- tsunami – podmořské zemětřesení, výbuch
b) dmutí – způsobuje přitažlivá síla Měsíce a Slunce
• skočný příliv -
• hluchý příliv –
c) mořské proudy – rozdílná teplota
studené – od pólů k rovníku př.: Kaliformský, Labradosrský, Oja-šio
teplé – od rovníku k pólům př.: Golfský, Brazilský, Kuro-šio