Pedosféra
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Pedosféra
půdní obal Země (řec. pedon = půda)
je rozrůzněna vertikálně (dle nadmořských výšek) a horizontálně (dle zeměpisných šířek)
základní výrobní prostředek zemědělství a lesnictví
pedologie: vědní obor zabývající se vznikem, vývojem a vlastnostmi půd
pedogeografie: vědní obor zabývající se studiem půdních druhů a typů v souvislosti s jejich prostorovým rozmístěním
úrodnost: schopnost půdy poskytovat rostlinám dostatečné množství vody, živin a vzduchu k zajištění úrody; nejdůležitější vlastnost půdy
přirozená úrodnost je podmíněna typem půdy (bez zásahu člověka)
kulturní úrodnost vzniká kultivací přírodních půd obděláváním, hnojením, zavlažováním, odvodňováním, osevními postupy atd.
kultivací je možno zvýšit, ale také snížit úrodnost
půdu je nutno chránit před erozí a zvyšovat její úrodnost
Základní složky půdy (půdní hmoty)
pevná anorganická složka (částice jílu, hlíny, úlomky minerálů a hornin)
kapalná složka (půdní roztok: voda s rozpuštěnými minerálními a organickými látkami)
plynná složka (půdní vzduch: obsahuje zejména dusík, kyslík a oxid uhličitý)
organická neživá složka (humus: zbytky odumřelých těl rostlin a živočichů v různém stupni rozkladu)
živá složka půdy (půdní edafon: půdní organismy a kořeny vyšších rostlin)
půdní edafon se dělí podle velikosti na mikroedafon a makroedafon
půdní edafon se podle původu dělí na fytoedafon (rostlinné půdní organismy) a zooedafon (živočišné půdní organismy)
Vznik půdy
základem půdy je matečná hornina (pevná, přírodními činiteli nenarušená hornina), která se mechanickým a chemickým zvětráváním mění v půdotvorný substrát (podklad), z něhož vzniká půdotvorným procesem půda
pedosféra vznikla přeměnou svrchní části zemské kůry působením půdotvorných činitelů (tj. organismů za účasti vzduchu, vody a slunečního záření)
půdy vznikají půdotvorným procesem vyvolaným půdotvornými činiteli
protože půdotvorní činitelé působí v různých částech Země v různých kombinacích, je půdní kryt Země velice pestrý
Hlavní půdotvorní činitelé
matečná hornina (svým nerostným složením ovlivňuje zásobu živin v půdě a chemické složení půdotvorného substrátu, má vliv na barvu a zrnitost půdy)
podnebí (teplota a srážky ovlivňují rychlost chemických reakcí v půdě)
živé organismy (hlavní význam mají mikroorganismy – způsobují rozklad organické hmoty a umožňují tak vznik humusu)
podzemní voda (umožňuje pohyb složek půdní hmoty)
reliéf území (nadmořská výška, sklon a expozice svahů ovlivňují vlhkost a teplotu půdy)
čas (podmiňuje vyhraněnost půdního typu)
člověk (reguluje průběh půdotvorného procesu; pozitivními zásahy zvyšuje úrodnost půd, negativními zásahy způsobuje degradaci půd)