Pedosféra

Půdní horizonty

• vrstvy vzniklé půdotvorným procesem z půdotvorného substrátu

• vznikly přemisťováním anorganických i organických složek půdy prosakující a vzlínající vodou a jejich opětným ukládáním v různých polohách půdního profilu během půdotvorného procesu

• liší se barvou, zrnitostí, složením, propustností (pro vodu) a úrodností

• lze je pozorovat na půdním profilu (kolmém řezu půdou)

• rozlišují se 3 základní horizonty (A, B, C)

• subhorizonty: přechodné typy horizontů (např. A1, A2 atd.)

• horizont A: tvoří svrchní pásmo půdního profilu; skládá se z dokonale zvětralých částic; má většinou vysoký obsah humusu, proto je zbarven tmavě; probíhají v něm hlavní biologické procesy

• horizont B: je obohacený o látky (koloidní částice, humus, sloučeniny železa a hliníku) vyplavované z horizontu A; jeho barva je závislá na druhu hromadících se látek (např. hnědá – železitá, černošedá – obohacená humusem)

• horizont C: zvětralý půdotvorný substrát (subhorizont C1) a nezvětralá matečná hornina (subhorizont C2)

• kromě těchto základních horizontů se vyskytují ještě další horizonty: např. horizont G (glejový: vzniká v podmáčené půdě, kde chybí kyslík; je charakteristický svým modrozeleným zbarvením) nebo horizont Ca (karbonátový: vzniká na karbonátových horninách, nejčastěji na vápencích a dolomitech – hromadí se v něm uhličitan vápenatý neboli CaCO3; má šedohnědou barvu; vyskytuje se v půdách zvaných rendziny)

Půdní druhy

• jsou vyčleněny na základě zrnitosti (textury) půdy

• pevnou neživou složku půdy tvoří zrna (částice) různé velikosti

• zrna lze sdružovat podle velikosti do skupin označovaných jako zrnitostní kategorie

• skelet (drť): tvoří půdní částice s průměrem větším než 2 mm

• zrnitostní kategorie skeletu: hrubý písek (průměr zrn 2-4 mm), štěrk (průměr zrn 4-30 mm) a kámen (průměr zrn více než 30 mm)

• jemnozem: tvoří půdní částice s průměrem menším než 2 mm

• zrnitostní kategorie jemnozemě: jílovité částice (průměr zrn pod 0,01 mm), prach (průměr zrn 0,01-0,05 mm), práškový písek (průměr zrn 0,05-0,1 mm) a písek (průměr zrn 0,1-2 mm)

• zrnitost je dána zastoupením zrnitostních kategorií v půdě; je jednou ze základních fyzikálních vlastností půdy

• v zemědělství se rozlišují 3 základní půdní druhy

• půdy lehké (písčité): mají nedostatek jílovitých částic; jsou hodně provzdušněné a dobře propustné pro vodu; jejich nevýhodou je malý obsah humusu a časté vysychání; vyskytují se na vátých píscích a pískovcích; jsou lehce obdělávatelné

• půdy středně těžké (hlinité): obsahují přibližně stejný podíl písku a jílovitých částic; bývají hluboké; jsou rozšířeny v nížinách; jsou středně obdělávatelné a zemědělsky nejvíce využívané

• půdy těžké (jílovité): mají nadbytek jílovitých částic; jsou špatně prostupné pro vzduch i vodu; mají velkou vodní a malou vzdušnou kapacitu; velká část vody je vázaná jílovitými částicemi a tím je pro rostliny nepřístupná; jsou nesnadno obdělavatelné

• struktura (sloh) a pórovitost patří vedle zrnitosti k základním fyzikálním vlastnostem půdy

• struktura půdy: schopnost půdní hmoty seskupovat se nebo rozpadat ve shluky různé velikosti a tvaru (v půdách se vyskytují shluky kulovité, deskovité, kostkovité apod.); má velký vliv na úrodnost; člověk může strukturotvorný proces usměrňovat

• mezi pevnými částmi půdy jsou volné prostory – póry, které umožňují pronikání vody a vzduchu do půdy

• pórovitost: množství pórů vyjádřené v procentech k určitému objemu půdy

• z agronomického hlediska jsou nejcennější půdy pórovité s drobně hrudkovitou strukturou