3. Litosféra a stavba Země
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
3.1 Základní charakteristika litosféry
= pevný (kamenný) obal Země
tvoří ji zemský plášť a zemská kůra
hloubka: až 410 km
složení: kyslík, křemík, hliník, železo, vápník, ostatní prvky (sodík, draslík, vodík, titan, uhlík)
není celistvá
rozdělena na litosférické desky - pohybují se (plují) po plastické vrstvě zvané astenosféra
- dochází k:
podsouvání → zemětřesení, sopečná činnost, horotvorné procesy
oddalování → vznik středooceánského hřbetu
3.2 Vznik oceánů a kontinentů
vznik Země: před 4,6 miliardami let
počátek – rozžhavená koule; všechny látky – v tekutém/plynném stavu
před 2,5 miliardy let – objevily se organismy schopné provádět fotosyntézu
prahory (před 570 miliony roky) – na Z jeden prakontinent – Pangea (obklopen praoceánem – Panthalassa)
konec prvohor (před 250 miliony roky) – Pangea se rozděluje na 2 menší celky (prakontinenty): S - Laurasie; J – Gondwana
prakontinenty oddělovalo moře Tethys (záliv praoceánu Panthalassa)
Laurasie a Gondwana – rozpad na menší části
zbytky zaniklých prakontinentů – pevninské štíty = základy dnešních světadílů
kontinenty – postupně nabývaly dnešní polohy a současných obrysů
z Laurasie – posouváním pevninských bloků (tzv. kontinentálním driftem) – vytvoření Severní Ameriky, Evropy a Asie
z Gondwany – Jižní Amerika, Afrika, Austrálie, Antarktida
poslední fáze – k Asii se připojily dva poloostrovy: Přední Indie a Arabský poloostrov
praoceán Panthalassa – rozdělení na současné oceány
3.3 Stavba Země
Zemská kůra
svrchní část zemského povrchu
tvoří část L
ZK – 1,5% hmoty Země
od ZP odděluje ZK tzv. Mohorovičičova plocha diskontinuity (MOHO) – v hloubce 35 km
mocnost ZK: oceány – 6 km; pevnina – 30-40 km; Himaláje – 80 km
chemické složení: kyslík, křemík, hliník, oxidy, křemičitany
horniny = základní stavební jednotka
Dělení hornin podle původu:
vyvřelé (magmatické) horniny
vznik: krystalizací magmatu
usazené (sedimentární) horniny
vznik: procesem sedimentace (usazováním)
zvětrávání – prvotní fáze vzniku sedimentů
fyzikální
mechanické rozrušování hornin na menší úlomky a zrna
chemické
způsobeno vodou, vzdušným kyslíkem a oxidem uhličitým
krasové jevy – vznik: rozpouštěním vápence
přeměněné (metamorfované) horniny
vznik: přeměnou (metamorfózou) vyvřelin a sedimentů
Dělení zemské kůry:
pevninská ZK
složena ze 3 vrstev (sedimentární, žulová, čedičová)
mocnost: 20 - 80km
tvoří 64% objemu ZK
štíty = základ pevninské ZK; nejstabilnější části ZK; tvořené hlubinnými vyvřelinami a přeměněnými horninami
na Zemi – 9 štítů: baltský, kanadský, aldanský, africký, indický, brazilský, guyanský, antarktický, australský
navazují na ně tzv. platformy
oceánská ZK
složena ze 2 vrstev (sedimentární, čedičová)
mocnost: 6 -15 km
tvoří 21% objemu ZK