Biosféra - charakteristika a dělení

travnaté oblasti mírného podnebného pásu

vnitrozemské podnebí s horkými léty a chladnou zimou

nízké množství srážek (300-350 mm/rok) neumožňuje větší rozvoj lesních porostů

ve vlhčích stepních oblastech vznikly tzv. lesostepi

název stepi se užívá především v Evropě a v Asii, v Severní Americe jde o prérie a v Jižní Americe o pampy

stepní rostlinstvo tvoří trávy a byliny, pod nimiž se vyvinuly nejúrodnější půdy (černozemě)

fauna: hlodavci, vlci, dropi, bažanti aj.

na většině území mírného podnebného pásu severní polokoule

na jižní polokouli zasahují jen jih Chile, jižní část Nového Zélandu a Tasmánie

v teplejších a vlhčích částech jsou listnaté lesy (buky, duby, javory), které v chladnějších oblastech přechází v lesy smíšené

nejrozsáhlejší jsou jehličnaté lesy mírného pásu (tajgy) tvořené borovicemi, smrky a modříny (nachází se v Severní Americe a severní části Eurasie)

fauna tajgy: medvědi, rysi, jeleni, losi aj.

fauna listnatých lesů Eurasie: jeleni, srny, medvědi, divoká prasata aj.

fauna severoamerických listnatých lesů: vačice americká, skunk, mýval, jelen wapiti aj.

v subpolárních oblastech, kde průměrná teplota nepřekročí 10 °C

průměr ročních srážek nepřesahuje 200 mm

přechodným typem mezi tajgou a tundrou na severní polokouli je lesotundra

rozlišuje se tundra keřová (zakrslé břízy a vrby), mechová a lišejníková

fauna: sovice sněžná, bělokur sněžný, liška polární, zajíc bělák, sob polární

charakteristické jsou nízké teploty

velké plochy trvale pokryty sněhovou pokrývkou a části zaledněny

biota soustředěna v mořích (plankton, kytovci) a na mořském pobřeží (mroži, tuleni, tučňáci)

flóra: mechy, řasy, lišejníky