Biosféra - charakteristika a dělení

BIOSFÉRA

• živá složka krajiny

• živé organismy se vyskytují (trvale či přechodně) ve všech fyzickogeografických sférách

• fyzickogeografické sféry poskytují živým organismům vhodné podmínky pro život

• horní hranici biosféry tvoří troposféra (asi 11 km nad povrchem Země), dolní hranici nejhlubší části oceánu (asi 10 km)

Základní charakteristiky

• biota = soubor všech rostlin (flóry) a živočichů (fauny) na určitém území (biotopu)

• biotop = místo nebo území, v němž žije určitý organismus nebo společenstvo organismů (životní prostor)

• biotopem může být Praha nebo Česká republika, ale také pole nebo tropický deštný les

• každý biotop se vyznačuje typickým souborem geografických charakteristik (poloha, klima, půdní poměry atd.)

• biocenóza = společenstvo živých organismů na určitém území (biotopu); živá část ekosystému určitého druhového složení

• biocenózu lze rozdělit na fytocenózu (společenstvo rostlin) a zoocenózu (společenstvo živočichů)

• ekosystém = společenstvo živých organismů spolu s prostředím, ve kterém žijí; je charakterizován vzájemnou interakcí (působením) živých organismů (rostlin a živočichů) a jejich vztahy k fyzikálním (zejména podnebí) a chemickým (např. minerální látky v půdě nebo mrtvá organická hmota) faktorům vnějšího prostředí

• ekosystém = biocenóza + biotop (a jejich vzájemné vztahy)

• v každém ekosystému probíhá neustálá výměna látek a energie (jak mezi samotnými organismy, tak mezi organismy a jejich okolím – životním prostředím)

• dva základní typy ekosystémů: 1. přírodní ekosystémy (jsou druhově velmi bohaté, vykazují stabilitu a schopnost samoregulace – např. prales, lužní les, rašeliniště, jezero); 2. umělé ekosystémy (vznikly činností lidské společnosti, tvoří je výrazně menší počet druhů, jsou nestabilní a nemají schopnost autoregulace – např. zahrada, park nebo pole)

• lze rozlišovat ekosystémy vodní (např. jezero, tůň, řeka) a suchozemské (např. les, louka, step)

• biom = soubor ekosystémů určité zeměpisné zóny s charakteristickým typem vegetace a fauny odpovídající určitým podmínkám daného prostředí; každý biom má své charakteristické roční období, délku dne, druhy srážek, nejvyšší a nejnižší teploty; jeho základní ráz je podmíněn klimatickými poměry (tj. podnebím)

• biogeografie: vědní obor studující zákonitosti geografického rozšíření živých organismů

• fytogeografie: vědní obor zabývající se rostlinnou složkou krajiny

• zoogeografie: vědní obor zabývající se živočišnou složkou krajiny

Planetární členění biosféry

• podmínkou života na Zemi je sluneční záření (zdroj světla a tepla), voda, vzduch a půda

• podmínky pro život se v různých místech naší planety liší především v souvislosti se zeměpisnou šířkou a výškou

• pro potřeby geografie je důležité pásovité (zonální) uspořádání fauny a flóry

• vzniklo v důsledku rozdílného přídělu slunečního záření od rovníku směrem k pólům

• pásovité uspořádání vytváří charakteristické soubory rostlinných a živočišných druhů – tzv. biomy

• mezi základní biomy Země patří: tropické deštné lesy, světlé tropické lesy, savany, polopouště a pouště, subtropické krajiny (tj. tvrdolisté lesy a křoviny), stepi a lesostepi, lesy mírného pásu (tj. opadavé listnaté lesy a jehličnaté severské lesy), tundry a polární pustiny (krajiny věčného ledu)