Diferenciace atmosféry

- jsou zde soustředěny vodní páry, které tvoří oblaka a srážky, také i atmosférické proudy

- horní hranice troposféry: tropopauza

2) Stratosféra

- sahá do výšky 50-60 km nad Zemí

- teplota s rostoucí výškou roste

- ve výšce 20-30 km se nachází ozonosféra > reguluje průchod ultrafialového záření, na zemský povrch proniká pouze 1% UV záření

3) Mezosféra

- sahá do výšky 50-85 km nad Zemí

- na horní hranici je teplota -100°C

- značný pokles teplot (minimum vodních par, vody a ozonu)

4) Termosféra

- sahá do 640 km

- teplota vzduchu stoupá až na 1 400°C

- hodně He

- nejteplejší díky ozonosféře pod ní a díky paprskům

- vznik polárních září, družice a sondy

5) Exosféra – okrajová část atmosféry

- sahá od 700 km a výše

- přechod do meziplanetárního prostoru (unikají zde částice vzduchu – vodík a helium)

- vznikají atomární plyny, atomy a molekuly do meziplanetárního prostoru

2) POČASÍ A KLIMA

Počasí

= jedná se o okamžitý stav atmosféry určitého místa a času klima (= podnebí – dlouhodobý průběh počasí na daném místě)

- určují ho tito činitelé (fyzikální vlastnosti atmosféry): srážky, tlak, teplota, oblačnost, vítr, hustota (klesá s rostoucí vzdáleností od zemského povrchu)

- charakterizuje se souborem hodnot meteorologických prvků

- meteorologie = věda o počasí (meteorologický prvek = vlastnost počasí, dá se změřit – teplota, tlak,…, meteorologický jev = stav počasí, dá se posoudit (kvantitativně %) – bouřka, mlha,…)

Předpověď počasí

Světové služby počasí = základem meteorologických měření a pozorování je síť pozemních (základem budka s přístroji) a plovoucích meteorologických stanic

Základní meteorologické prvky:

a) Intenzita slunečního záření a délka sl. svitu

- sl. zář. je hlavním zdrojem energie (světelné a tepelné) pro fyzikální děje v atmosféře a je složení z:

1) krátkovlnné složky (ultrafialové záření 48%, viditelné světlo 45% - vnímáme okem)

2) dlouhovlnné složky (infračervené záření)

- solární konstanta = množství sl. zář., které dopadá na horní hranici atmosféry

- 58% sl. zář. je pohlceno atmosférou a zemským povrchem

- 42% sluneční energie se odráží zpět do meziplanetárního prostoru

- díky odrazu sl. paprsků je obloha modrá

- dopad paprsků závisí na úhlu, vegetaci, barvě povrchu, oblačnosti

- nejmenší dopad: polární oblasti

. největší dopad: obratníky

- heliograf (=slunoměr) – měří délku trvání slunečního svitu v jednom místě

- subtropy přijímají nejvíce slunečního svitu, subpolární oblasti nejméně

b) Teplota vzduchu

- teplota vzduchu udává tepelný stav ovzduší

- měří se 2 metry nad zemí v meteorologických stanicích

- teplotní inverze = vzestup teploty v atmosféře se stoupající výškou (objevuje se nad městy > SMOG), vzniká:

1) antropogenní příčina – smog