Ekonomika ČR,úloha zemědělství

-Prunéřov, Tušimice, Dětmarovice, Mělník, Opatovice

Jaderné elektrárny-Dukovany-zajišťují 22% elektrické energie

-Temelín u Týna nad Vltavou

Vodní elektrárny-3% výroby

Ropa a zemní plyn-přiváděny ropovody a plynovody –hlavně z Ruska

-ropa také přiváděna z německého Ingolstadtu

Zpracovatelský průmysl:

Připadá na něj asi 90% celkové průmyslové výroby.

Hutnictví: Po kolapsu Poldi-Kladno zesílilo dominantní postavení Ostravska (Ví,tkovice, Nová huť).Dále Třinec, Bohumín, Frýdek-Místek a Karviná.

Strojírenství: Škoda-Plzeň, ČKD Praha Holding (mají závažné problémy s financováním výroby a zčásti i odbytem).

Nejlepší výsledky:Škoda auto Mladá Boleslav (strategickým vlastníkem je Volkswagen), autobusy:Karosa Vysoké Mýto (kooperuje s Renaultem). Výroba obráběcích strojů a investičních celků je koncentrována do Prahy a okolí, do Hradce Králové a Brna a okolí.

Elektrotechnika a elektronika: Prodělaly změny v restrukturalizaci.Praha, Brno, Plzeň, Lanškroun, Rožnov pod Radhoštěm, Hranice.

Chemický průmysl: Nízké zastoupení farmacie a málo vyhovující struktura.Územně koncentrovaný do míst s dostatkem vody a energie a dobrou dopravní dostupností.Významná je výrobní tradice.Ústí nad Labem, Neratovice, Kolín, Pardubice, Litvínov, Praha, Kralupy, Rakovník (prací prášky)

Gumárenský a plastikářský průmysl: Otrokovice, Ostrava,Přerov, Zubří

Textilní,kožedělný a oděvní průmysl: Děčín, Brno, Prostějov, Praha. Řada z nich svou činnost ukončila pro asijskou konkurenci.Nejznámější podniky: Svit, OP, Otavan, Kras, Jitex, Tiba, Kara.

Papírenský a polygrafický průmysl: Poblíž zdrojů vody a suroviny.Štětí, Paskov, Větřní.

Potravinářský průmysl: Pivo, cukrovary,mlékárny, pekárny.

Dřevozpracující průmysl: Šumava, Českomoravská vrchovina, Jeseníky, Beskydy.

Úloha zemědělství v české ekonomice

Úloha přírodních faktorů:

Zemědělskou výrobu, její objem a strukturu ovlivňují přírodní podmínky.Přírodní podmínky mohou sehrávat limitující roli pro zemědělské využívání daného území, zaměření a účinnost výroby.Naše přírodní předpoklady lze označit za průměrné až horší.

Čtyři zemědělské výrobní typy-kukuřičná, řepařská, bramborářská a horská.

Území s nejlepšími podmínkami představuje kukuřičná oblast-produkuje se tam kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilná zelenina, ovoce a vinná réva. Řepařská oblast je vhodná pro pěstování obilnin (potravinářská pšenice, ječmen a slad), cukrové řepy a raných brambor.Bramborářská oblast má největší procento zemědělské půdy.Pěstování brambor, krmných obilnin a řepky na. Větší rozlohy zaujímají louky pastviny.

V horských oblastech je větší zastoupení luk, pastvin a lesních ploch.

Úloha sociálních faktorů:

Nedostatkem je malá integrace zemědělských prvovýrobců při odbytu produktů, nízká je ve srovnání se zeměmi EU ochrana domácího trhu.V zemědělství je dnes zaměstnáno asi 6% ekonomicky činného obyvatelstva. Průměrné výnosy jsou však v porovnání s EU nižší ( u obilovin kolem 80% , u brambor jen 60%). Nižší je užitkovost hospodářských zvířat.