GEOGRAFIE SÍDEL

GEOGRAFIE SÍDEL

• Geografie sídel se zaměřuje na prostorové uspořádání a prostorové vztahy jednotlivých sídelních útvarů – systém osídlení

• Ekumena – trvale a hustě osídlené území

• Anekumena – trvale neosídlené území a nijak jinak nevyužívané lidmi

• Subekumena – přechodně osídlené či využívané území

Osídlení se skládá ze dvou základních složek

• materiálních (stabilní složka, např. vzhled sídel)

• sociálních (dynamická složka, např. obyvatelstvo, včetně jeho veškerých aktivit)

DĚLENÍ SÍDEL

Podle pobytu člověka

• a) Trvale obydlená

• b) Přechodně obydlená

• Jednoduchá (kočovníci, lovci)

• Moderní (= montované stavby, např. výzkumné stanice)

• c) „stěhovavá“ - např. iglů, tee-pee

FAKTORY PRO VZNIK SÍDEL

• Přírodní podmínky – reliéf, klima, vegetace,

• geologické podloží atd.

• Socioekonomické podmínky – doprava, služby, výroba apod.

• V raných etapách rozvoje sídel hrály hlavní roli při jejich tvorbě fyzickogeografické limity, v současnosti se stále více prosazují socioekonomická omezení

SÍDLO

• Sídlem rozumíme seskupení sídelních jednotek, včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém vymezeném území

Základní diferenciace

• Venkovská sídla (sídla venkovského typu)

• Rozptýlená (samoty) – Amerika, Austrálie, horské oblasti, subpolární oblasti

• Skupinová – Evropa, Afrika, Asie, V pobřeží USA – venkovská sídla městského typu

VENKOVSKÁ SÍDLA

• Na základě starších sídel

• Centrum kostel (zpravidla vyvýšený) nebo náměstí

• Domy u vodních zdrojů

• 19. století- vznikla současná struktura osídlení

• Semknuté obce – Návesní, Ulicová

• Rozptýlené obce (zpravidla bez jasně vymezeného ústředního prostoru)

• Údolní lánová

• Seskupení volně stojících usedlostí

MĚSTSKÁ SÍDLA

• Rozhodující jsou dynamické vlastnosti městských systémů, především nejrůznější růstové impulsy (rekreační, obytné, kulturní,…atd.)

• Rozeznáváme národní centra, urbanizační centra, regionální centra a lokální centra

ROZLOŽENÍ SÍDEL V ČR

• Hlavní město (1)

• Krajská města (14 = počet krajů, včetně Prahy)

• Statutární města (20, včetně Prahy)

• Okresní města (91 = počet okresů)

• Obce s rozšířenou působností (205)

• Obce s pověřeným obecním úřadem (393)

• Obce a vojenské újezdy (6 248)

• Základní sídelní jednotky (21 704)

Vývoj měst, předindustriální období

• První města (vznikla z opevněných osad) - Jericho, Jarmo, Khirotikia na Kypru nebo Ur a Babylon

• Později - Řím 1 mil., Paříž 200 tis, severoitalská a

• španělská města do 100 tis, Praha 40 až 60 tis.

• Prudký nárůst měst

Aspekty:

• Politické (zrušení nevolnictví)

• Ekonomické (velkovýroba)

• Technologické (rozvoj dopravy a výrobních technologií)

• Demografické (demografická revoluce)

MĚSTSKÁ SÍDLA

• Aglomerace - seskupení vzájemně blízkých sídel, kde jedno dominuje (Ústí – Teplice, Děčín, Litoměřice, Lovosice)

• Konurbace – neboli souměstí = několik srovnatelně velkých měst srostlých v jednu souvisle zastavěnou plochu (Porýní Německo). Žádné město není dominantní

• Megalopole - velmi velká města nebo shluky měst (konurbace, aglomerace), typicky s více než 10 miliony obyvatel (NY – WASH – BOS – PHI)