GEORELIÉF

GEORELIÉF

TVARY OCEÁNSKÉHO DNA
• pevninský šelf: 8 % povrchu dna; do hloubky 132 m; sklon 5 %; tvořen pevninskou kůrou
• šelfové moře:

o

okrajová část moře, kde kontinent volně pokračuje pod mořskou hladinu

o

bohatší na živiny, nejintenzivněji zde probíhá fotosyntéza

• pevninský svah: 11 % povrchu dna; do hloubky 1 500 m; pevninská kůra se zmenšující

se mocností

• pevninské úpatí: 5 % povrchu dna; 1 500m - 3 000 m; okraj pevninské kůry
• oceánské lože: 76 % povrchu dna; 3 000m - 6 000 m

o

oceánská kůra

o 1. oceánské pánve (74 %)
o 2. středooceánské hřbety (1 %)

▪ podmořská pohoří: výška 2000–3000 m; vulkanický původ
▪ řetězce ostrovů – Havajské ostrovy
▪ ve středové části – rift – dlouhý úzký prolom, nejmladší části, tektonicky

aktivní, výstup magmatu

⇒ nová oceánská kůra

o 3. hlubokomořské příkopy (1 %): nejhlubší místa lože

▪ v místech podsouvání jedné litosférické desky pod druhou

TYPY PEVNIN
• nížiny: do 200 m n.m. (1/4 souše)

• vysočiny: nad 200 m n.m. (3/4 souše)
• roviny: členitost do 30 m
• pahorkatiny: členitost 30–150 m

• vrchoviny: členitost 150–300 m
• hornatiny: členitost 300–600 m

• velehornatiny: členitost nad 600 m
TYPY GEORELIÉFU
• vrásový reliéf: kde se litosférické desky

pohybují proti sobě → zprohýbání vrstev

o

vznikají hřbety (antiklinála) a
sníženiny (synklinála)

• vrásnozlomový reliéf: při vrásnění dojde

k rozlámání vrás, složitá geologická stavba

• kerný (zlomový) reliéf: vzniká vyzdvižením

nebo poklesem jednotlivých ker podél zlomů

• sopečný reliéf: v místě styku litosférických desek,

roztavené horniny z vnitra Země stoupají k povrchu

VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ČINITELÉ
• vnitřní (endogenní) → zemský povrch vytvářejí (pohyby litosférických desek)

o mechanické a chemické procesy
o vulkanismus, seismicita, orogeneze

• vnější (exogenní) → snižují a zarovnávají zemský povrch

o hlavním zdrojem energie je sluneční záření
o

procesy jsou ovlivňovány gravitací a rotací Země

o eroze (zvětrávání) → transport (přenos) → sedimentace (usazování)

GEOMORFOLOGICKÝ CYKLUS
• 1) období mladosti – příkré tvary, velké výškové rozdíly
• 2) období zralosti – malé výškové rozdíly
• 3) období staroby – zarovnaný povrch

EXOGENNÍ PROCESY
• a) svahové pohyby: pohyb uvolněných hornin po svazích – způsobeno gravitací

o

sesuvy půdy, bahenní proudy, skalní řícení

• b) říční pochody:

o ron: nesoustředěný povrchový odtok – při dešti/tání sněhu → ronové rýhy, strže
o vodní tok: soustředěný povrchový odtok

▪ koryto – voda modeluje koryto unášeným vodním
materiálem
▪ eroze (hloubková/boční), splaveniny (hrubozrnné
úlomky vláčené po dně), plaveniny (jemnozrnný materiál
rozptýlený ve vodě)
▪ horní tok: velký spád, eroze převyšuje sedimentaci,
těsné říční údolí – příční profil písmene V; valouny
s obroušenými hranami, obří hrnce (vymleté kameny)
▪ střední tok: sedimentace převyšuje nad erozí,
rozšiřování koryta boční erozí – neckovitý tvar, vytváří
údolní nivy – říční nánosy (terasy), vznik meandrů –
zákrut, který má více než 180°
▪ dolní tok: široce rozevřené říční údolí – úval, vodní tok
ztrácí energii → akumulace materiálu, vznik ostrovů, vznik
říčních ramen, při ústí moře často tvoří často delty
(náplavový kužel)
o