Jižní Asie

Jižní Asie

• Jižní Asie neboli indický subkontinent, nebo též poloostrov Přední Indie a přilehlé ostrovy.

• Zahrnuje tři velké a několik menších států, které mají mnoho společných prvků: převaha europoidní rasy, indoevropských jazyků a společná novověká historie, kdy byla celá oblast dobyta a ovládnuta Brity.

• Britská koloniální správa, přes řadu negativ, položila základy současné infrastruktury (hlavně železnice), státní správy i demokratických principů (indie)

• Naopak důležitým dělícím prvkem, který hrál roli při rozpadu Britské Indie, je náboženství (hlavně islám x hinduismus)

Přírodní podmínky

• Poloostrov je na severu ohraničen vysokým pásem pohoří Himaláj a Karákoram

• Vedle hustě osídlené Indoganžské nížiny a úzkých pásů pobřežních nížin tvoří střed Indie dvě významné plošiny - Dekánská, Malva - a několik pohoří

• Až na severní horský lem se území Přední Indie nachází v subtropickém a tropickém podnebném pásu, ostrovy zasahují o do rovníkového pásu

• Většinu přírodních ploch pokrývají opadavé tropické a monzunové lesy a savany

• Jen v západní části, kde vliv monzunu již slábne, leží poušť Thar

• Jádrem osídlení jsou povodí tří životadárných řek - Indu, Gangy a Brahmaputry, všechny pramenící v Himalájích

Obyvatelstvo, ekonomika

• V jižní Asii žije 1,7 mld. obyvatel (hustota zalidnění přesahuje 320 ob./km2)

• Naprosto dominuje eiropoidní rasa, na JV Indie existuje zláštní smíšená rasa europoidní a australoidní (Drávidové), v Bangladéši se mísí europoidní a mongoloidní

• Jazyková hranice koreluje v tomto případě do značné míry s hranicí rasovou - většina obyvatel hovoří indoevropskými jazyky (íránské, indické), v horských oblastech (Kašmír, Nepál, Bhútán) jsou rozšířeny tibetočínské jazyky

• V Indii a Nepálu dominuje hinduistické náboženství, islám je hlavním náboženstvím v Pákistánu, Bangladéši a na Maledivách

• Náboženskou pestrost pak dokreslují buddhistická Srí Lanka a Bhútán

• Vesměs jde o rozvojové země s tradičním intenzivním zemědělstvím (rýže jako hlavní plodina, dále pak pšenice, kukuřice, sója)

• Část zemědělství je orientována exportně - plantáže (čaj, tabák, juta, bavlna)

• Silný průmysl má vybudovaný pouze Indie, v menší míře pak Pákistán

• Někeré země (Nepál, Bhútán) se řadí mezi nejchudší státy světa)

• Hospodářským obrem je Indie, která na jedné straně rozvíjí hutnický, strojírenský i elektrotechnický průmysl, má vlastní kosmický program, vyvinula jaderné zbraně a stále více západních firem sem přesunuje vývoj softwaru, na druhé straně ⅔ obyvatel žijí v nuzných podmínkách na venkově a obdělávají půdu technologiemi starými tisíce let

Státy jižní Asie

Indie 🇮🇳

• Hlavní město: Dillí

• Státní zřízení: Federativní parlamentní republika

• Indie je druhou nejIidnatější zemí světa.

• Je to parlamentní republika.

• Zabírá většinu indického subkontinentu, obyvatelstvo se soustřeďuje především do povodí Gangy a velkých měst na pobřeží (Kalkata, Čennai - Madrás, Bombaj).

• Ačkoliv byla Britská Indie dělena v roce 1947 podle náboženského principu, zůstala v hranicích hinduistické Indie (přes 80 %) početná muslimská komunita.

• Jazykově je Indie ještě pestřejší - ústava rozeznává 23 jazyků, jazykem číslo jedna je hindština, kterou hovoří asi 70 % obyvatel (ale jen pro ½ je rodným jazykem).

• Úředním jazykem je také angličtina.

• Hlavní dělení je na jazyky indoevropské a drávidské (obyvatelstvo na JV Indie).

• Podle tvorby HDP je Indie 3. - 4. největší ekonomikou světa, navíc stabilně rostoucí.

• Z hlediska HDP/ob. však stále patří mezi rozvojové země.

• Většina obyvatel stále pracuje s zemědělství, převažuje rostlinná výroba (stavy skotu jsou sice největší na světě, ale pro hinduismus je kráva posvátné zvíře, tudíž její hospodářské využití je malé).

• V úrodné nížině Gangy a Brahmaputry převažuje pěstování rýže, v sušší Dekánské plošině pak pšenice.

• Indie má značné nerostné bohatství - černé uhlí, rudy železa i barevných kovů (zinek, olovo).

• Na těžbu navazuje hutnictví,, ale také strojírenství (Ioďařský průmysl)

• Vedle přístavních center jsou hlavními průmyslovými centry Bengalúr a Haidarábád v Dekánské plošině.

• Celý region ovlivňuje rivalita až nepřátelství, mezi Indií a Pákistánem.

• Jednou z hlavních příčin je spor o území Kašmíru (oblast na SZ Indie), které po rozdělení země v roce 1947 připadlo Indii, ačkoliv je většinově muslimské.