Česko_přírodní_poměry
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ČESKO (ČESKÁ REPUBLIKA)
vnitrozemský stát ve střední Evropě
historické země: Čechy, Morava a část Slezska
poznámka: větší část Slezska se nachází v Polsku
rozloha: 78 870 km2
počet obyvatel: 10,7 milionu
na západě sousedí s Německem (811 km), na severu s Polskem (762 km), na jihu s Rakouskem (466 km) a na východě se Slovenskem (252 km)
jako samostatný stát od 1. ledna 1993 v důsledku rozdělení České a Slovenské federativní republiky na dva státní útvary (Českou a Slovenskou republiku)
člen NATO (od r. 1999) a EU (od r. 2004)
Přírodní poměry
Povrch – geologické členění
na území ČR se nachází dvě velké geologické jednotky: Český masiv (Čechy, západní část Moravy a Slezska) a Karpaty (východní část Moravy a Slezska): hranici mezi nimi tvoří linie vytyčená městy Znojmo, Vyškov, Přerov a Ostrava
Český masiv vyplňuje západní a střední část ČR: je zbytkem pohoří, které vzniklo při hercynském vrásnění v prvohorách
v průběhu hercynského vrásnění pronikalo z hlubin Země k povrchu magma, jehož utuhnutím vznikaly na různých místech masivy vyvřelých hornin. V následujících obdobích se v mezihorských kotlinách vytvořily jezerní pánve, které se v průběhu karbonu zaplnily organickou hmotou, čímž se vytvořila ložiska černého uhlí (černouhelné pánve).
v druhohorách docházelo k postupnému zarovnávání reliéfu: v období křídy proniklo od severu na naše území moře, což dokazují sedimenty pískovců a jílovců v oblasti České tabule. Pozdějším zvětráváním těchto usazenin a jejich modelací exogenními procesy (větrem, vodou) vznikla pískovcová skalní města.
na přelomu druhohor a třetihor se začala projevovat tektonická aktivita způsobená alpinským vrásněním v jižní Evropě: zarovnaný povrch Českého masivu se rozlámal na kry a jeho okrajové části byly vyzdviženy, čímž vznikla kerná pohoří. Uvnitř Českého masivu docházelo naopak k poklesům reliéfu, v důsledku čehož vznikly např. Podkrušnohorské pánve, Jihočeské pánve aj. Ve třetihorách vznikala také sopečná pohoří (Doupovské hory, České středohoří).
Karpaty se do konce prvohor vyvíjely obdobně jako Český masiv: na začátku druhohor došlo k poklesu karpatské oblasti a k jejímu zaplavení mořem. V třetihorách se vyvrásnil centrální oblouk karpatských pohoří (na Slovensku) a následně došlo k ústupu moře (v oblasti moravských úvalů). Vznikla příkrovová pohoří Vnějších Západních Karpat. Mladá karpatská pohoří tvoří sedimentární horniny (slepence, jílovce, pískovce). Charakteristické je v Karpatech střídání pískovcových, slepencových a jílovcových vrstev (tzv. flyšová souvrství).
ve čtvrtohorách se do reliéfu zahlubovala říční koryta (vznikaly říční terasy). V chladných obdobích pleistocénu (starších čtvrtohor) zasáhl sever naší země (Opavsko, Ostravsko) pevninský (skandinávský) ledovec. V nejvyšších pohořích (Šumava, Krkonoše, Hrubý Jeseník) se vytvořily horské ledovce.
nejvyšším vrcholem českých zemí a zároveň všech hercynských pohoří Evropy je Sněžka (1602 m n. m.) v Krkonoších
nejnižší nadmořské výšky dosahuje Česko v místech, kde Labe překračuje v Hřensku státní hranici s Německem (115 m n. m.)
území ČR tvoří převážně vysočiny (95 % plochy státu), nížiny zaujímají jen 5 % území