Česko_přírodní_poměry

Podnebí

• ČR leží v mírném podnebném pásu severní polokoule

• převládají větry západních směrů od Atlantského oceánu

• rozhraní západoevropského oceánského a východoevropského kontinentálního podnebí

• nejteplejším měsícem je červenec: průměrné teploty v nížinách činí 18-20 °C

• nejchladněji bývá v lednu, kdy průměrné teploty mají zápornou hodnotu (-2 °C v Brně)

• minimální roční úhrny srážek vykazuje Žatecko (410 mm): závětrný efekt Krušných hor

• nejvíce srážek spadne v Jizerských horách (1700 mm)

• mezi nejsušší oblasti patří Žatecko, Lounsko, Kladensko a jihomoravské úvaly

• k nejdeštivějším místům náleží kromě Jizerských hor také Beskydy, Krkonoše a Šumava

• na území ČR tři klimatické oblasti: 1. teplá (střední Polabí, dolní Povltaví, Poohří a moravské úvaly), 2. mírně teplá (většina území ČR s výjimkou okrajových pohoří), 3. chladná (především hraniční hory)

Vodstvo

• hlavní evropské rozvodí → poměrně hustá říční síť

• úmoří Severního (66 %; Labe), Černého (24 %; Morava) a Baltského moře (10 %; Odra)

• největší plochu povodí má řeka Labe (51 392 km2)

• nejdelší řekou je Vltava (433 km)

• málo jezer – převládají jezera ledovcového původu: Černé (největší: 18,47 ha), Čertovo, Plešné, Prášilské a Pleso (Laka) na Šumavě

• krasová jezírka např. v Moravském krasu či v Hranické propasti

• jezera v rašeliništích na Šumavě, v Jeseníkách aj.

• jezera říčního původu (tzv. slepá ramena) z původních meandrů (např. na Dyji)

• jezera hrazená (např. Mladotické jezero v povodí Střely, které vzniklo r. 1872 zahrazením údolí Mladotického potoka sesuvem svahu)

• dlouhou tradici má v Česku rybníkářství: rybníky zakládány již za vlády Karla IV. ve 14. stol. (např. Máchovo jezero), od 15. stol. budovány rozsáhlé rybniční soustavy. Asi polovina rozlohy všech rybníků je v jižních Čechách na Třeboňsku a Českobudějovicku. Největším rybníkem je Rožmberk (489 ha). K dalším rybníkářským oblastem patří např. Poděbradsko, Pardubicko, Žďársko nebo Valticko.

• přehradní nádrže s různými účely: hydroenergetické (výroba el. energie), regulační (ochrana proti povodním), rekreační, závlahové, zdroj vody pro průmysl či zdroj pitné vody

• největšího objemu dosahuje přehradní nádrž Orlík na Vltavě (716 mil. km2)

• největší přehradou dle rozlohy je Lipno (4870 ha)

• nejvyšší hráz má vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě (99,5 m)

• zásoby podzemních vod jsou v Česku rozmístěny nerovnoměrně (největší zásoby jsou v sedimentech České tabule: slouží jako zdroj pitné vody)

• hojně jsou v Česku zastoupeny minerální podzemní vody využívané k léčebným účelům v lázeňských městech, ale také na výrobu nealkoholických nápojů

• vřídla (teplota nad 50 °C) existují v Karlových Varech

• teplé prameny jsou v Teplicích, Jáchymově, Velkých Losinách aj.

• nejrozšířenějším typem minerálních vod jsou kyselky (Chebsko, Mariánské Lázně, Poděbrady, Pardubicko)

• sirné prameny vyvěrají v Jeseníkách

• radioaktivní vody obsahují prameny v Jáchymově