Česko_přírodní_poměry

Povrch – geomorfologické členění

• geomorfologické členění vymezuje na území Česka čtyři provincie: Českou vysočinu, Středoevropskou nížinu, Západní Karpaty a Západopanonskou pánev

• Česká vysočina vyplňuje největší část území ČR: její poloha odpovídá rozsahu Českého masivu. Člení se do šesti soustav (subprovincií): Šumavské, Krušnohorské, Krkonošsko-jesenické, Poberounské a Českomoravské; samostatnou soustavou je též Česká tabule

• Česká vysočina má převážně pahorkatinný a vrchovinný reliéf s mírnými svahy

• Šumavská soustava vytváří JZ lem České vysočiny: její součástí jsou Novohradské hory, Šumava (nejvyšší vrchol – Velký Javor: 1456 m n. m. – leží v Německu, na české straně je nejvyšším bodem Plechý: 1378 m n. m.) a Český les

• Šumava je pramennou oblastí řeky Vltavy: nachází se zde množství rašelinišť (tzv. slatě) a jezera ledovcového původu. Nejcennější oblasti Šumavy byly r. 1991 vyhlášeny národním parkem.

• Krušnohorská soustava tvoří SZ část České vysočiny: patří k ní Smrčiny, Krušné hory (nejvyšší vrchol – Klínovec: 1244 m n. m.), Děčínská vrchovina (budovaná křídovými pískovci se skalními městy – např. Pravčická brána), Karlovarská vrchovina, Doupovské hory, České středohoří, Chebská, Sokolovská a Mostecká pánev

• Krkonošsko-jesenická soustava zahrnuje rozsáhlý pás severních hraničních pohoří ČR: tvoří ji Šluknovská pahorkatina, Frýdlantská pahorkatina, Lužické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Jizerské hory, Krkonoše (nejvyšší pohoří této soustavy i celého Česka – Sněžka: 1602 m n. m.), Broumovská vrchovina (se skalními městy – např. Broumovské stěny), Orlické hory, Králický Sněžník (pod vrcholem stejnojmenné hory pramení řeka Morava), Hrubý a Nízký Jeseník

• Krkonoše jsou naším nejstarším národním parkem (od r. 1963)

• nejvyšším pohořím Moravy je Hrubý Jeseník (Praděd: 1491 m n. m.) s četnými prameny minerálních vod

• Česká tabule se člení na tři části: severočeskou (např. Jičínská pahorkatina), středočeskou (např. Jizerská tabule) a východočeskou (např. Svitavská pahorkatina)

• Česká tabule vytváří rozsáhlý rovinný povrch uvnitř České vysočiny (jde o nížiny v povodí Labe a dolního Poohří): soustava je budována mocnými souvrstvími hornin usazených na dně křídového moře. V severní části proniklo do vrstev pískovců magma. Působením vnějších činitelů zde vznikla skalní města (např. Prachovské skály). V dobře prostupných horninách jsou největší zásoby kvalitní podzemní vody v Česku. Nejvyšším vrcholem této soustavy je Ralsko (696 m n. m.).

• Česká tabule představuje nejníže položené dno české kotliny

• Poberounská soustava zahrnuje např. Pražskou plošinu, Křivoklátskou vrchovinu, Brdskou vrchovinu (Brdy: zde dosahuje nejvyšší nadmořské výšky – Tok: 865 m n. m.) nebo Plzeňskou pahorkatinu

• součástí Poberounské soustavy je Český kras (např. Koněpruské jeskyně)

• Českomoravská soustava je plošně nejrozsáhlejší subprovincií: leží ve střední a JV části České vysočiny. Nejvyšším vrcholem celé soustavy je Javořice (837 m n. m.) v Javořické vrchovině. Největší plochu západní části zaujímá Středočeská pahorkatina. Výraznou tektonickou sníženinu představují Jihočeské pánve (Třeboňská a Českobudějovická). Střední část reprezentuje Českomoravská vrchovina, která je významnou pramennou oblastí mnoha řek (Sázava, Jihlava, Moravská Dyje, Svratka aj.). Východní okraj tvoří Brněnská vrchovina zahrnující jednu sníženinu (Boskovická brázda) a dvě vrchoviny (Bobravskou a Drahanskou). Moravský kras (součást Drahanské vrchoviny) je největší krasovou oblastí v ČR (např. Punkevní jeskyně nebo Sloupsko-šošůvské jeskyně).

• Západní Karpaty představují Vněkarpatské sníženiny a Vnější Západní Karpaty

• Vněkarpatské sníženiny tvoří Dyjskosvratecký úval na dolním toku Dyje, Svratky a Jihlavy. Vyškovskou bránou je spojen s Hornomoravským úvalem, jehož osou je řeka Morava. Moravská brána spojuje Hornomoravský úval s Ostravskou pánví.

• Vnější Západní Karpaty lze rozdělit na několik částí: Jihomoravské Karpaty (Mikulovská vrchovina s Pavlovskými vrchy), Středomoravské Karpaty (např. Chřiby nebo Kyjovská pahorkatina), Moravsko-slovenské Karpaty (Bílé Karpaty, Javorníky) a Západní Beskydy (Moravskoslezské Beskydy: nejvyšší pohoří Západních Karpat na území ČR – Lysá hora: 1323 m n. m.)

• dvě zbývající provincie zasahují na území našeho státu pouze malými oblastmi: Opavská pahorkatina náleží ke Středoevropským (polským) nížinám a Dolnomoravský úval je součástí Vídeňské pánve, resp. Západopanonské pánve