Lesnictví a rybolov

Rybolov

• v některých zemích (např. v Japonsku) je rybolov (mořský i sladkovodní) důležitou ekonomickou činností a ryby spolu s rybími produkty jsou významným zdrojem potravy

• rybolovem se rozumí jak chov a lov ryb, tak i lov ostatních vodních živočichů: mořských savců (např. velryb), chobotnic, ústřic, krevet, langust, raků, krabů, humrů aj.

• hospodářský význam má asi 400 druhů ryb, hlavní část produkce připadá na 15-20 druhů

• mořský rybolov: lov ryb v příbřežních oblastech i na širém moři (hlavní lovené druhy: lososi, makrely, sardinky, sledi, tresky, tuňáci aj.)

• zhruba 75-80 % světového úlovku slouží ke konzumaci, 20-25 % ke zpracování na rybí moučku (jako krmivo), rybí tuk a pro farmaceutický průmysl

• průměrná světová roční spotřeba ryb na jednoho obyvatele činí 18 kg (v Japonsku dosahuje 60-70 kg)

• světový oceán dodává více než 20 % bílkovin živočišného původu

• nejproduktivnější oblasti světového oceánu zaujímají asi 17 % z jeho celkové rozlohy (tvoří je hlavně šelfová moře), 20 % světového oceánu tvoří oblasti méně výnosné a 63 % oblasti málo produktivní

• šelfová moře, kde aktivně probíhá proces fotosyntézy a kde dochází k akumulaci živé hmoty, jsou významnými světovými lovišti ryb

• největší světová loviště ryb jsou v Tichém oceánu: v SZ Pacifiku loví hlavně Japonsko, Rusko a Čína; v JV Pacifiku (díky Peruánskému proudu) loví hlavně Peru a Chile

• v Atlantském oceánu jsou dvě světová loviště ryb: SV Atlantik (loví zde hlavně evropské státy) a SZ Atlantik (loví zde hlavně Kanada a USA)

• sladkovodní rybolov, ve kterém má dlouhou tradici i Česká republika, je rozšířen hlavně v zemích jižní (Indie), východní (Čína) a JV (Indonésie) Asie

• hlavní lovené či chované druhy sladkovodních ryb: kapr, pstruh, štika, tolstolobik (z východní Asie), amur (též původem z východní Asie), pangas (původem z JV Asie)

• intenzivní rybolov zredukoval v některých oblastech (severní Atlantik) množství ryb na zlomky původního stavu → v 80. letech 20. stol. byla proto celosvětově přijata opatření k obnově rybího bohatství

• také velryby se staly ohroženými druhy (dvěma hlavními velrybářskými velmocemi jsou Japonsko a Norsko)

• světový lov kytovců (velryb, keporkaků, plejtváků, vorvaňů aj.) byl od r. 1949 Mezinárodní velrybářskou komisí omezován, protože stavy kytovců se výrazně zmenšovaly; v 80. letech 20. stol. bylo vyhlášeno mezinárodní moratorium na lov velryb, které některé státy (např. Island, Norsko nebo Japonsko) nerespektují (Japonci tvrdí, že loví velryby pro vědecké účely)

• celkový počet velryb se odhaduje na 800 000 až 1 milion

• rybářské velmoci: Japonsko, Peru, Chile, USA, Rusko, Norsko, Island

• hlavní vývozní a dovozní oblastí ryb a rybích výrobků je Evropa (nejvýznamnějšími dodavateli ryb a rybích výrobků do evropských zemí jsou Norsko, Dánsko a Island)

• narůstá význam akvakultury (lat. aqua = voda) a marikultury (lat. mare = moře): jde o soustavu opatření umožňujících regulovat přirozený proces reprodukce ryb a jiných vodních živočichů vytvářením „vodních farem“ (např. pro lososy) a „vodních plantáží“ (např. pro ústřice); chov vodních živočichů probíhá jak v jejich přirozeném prostředí (v klecích, sítích apod.), tak v umělých nádržích (např. rybnících)