Lesnictví a rybolov
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Rybolov
v některých zemích (např. v Japonsku) je rybolov (mořský i sladkovodní) důležitou ekonomickou činností a ryby spolu s rybími produkty jsou významným zdrojem potravy
rybolovem se rozumí jak chov a lov ryb, tak i lov ostatních vodních živočichů: mořských savců (např. velryb), chobotnic, ústřic, krevet, langust, raků, krabů, humrů aj.
hospodářský význam má asi 400 druhů ryb, hlavní část produkce připadá na 15-20 druhů
mořský rybolov: lov ryb v příbřežních oblastech i na širém moři (hlavní lovené druhy: lososi, makrely, sardinky, sledi, tresky, tuňáci aj.)
zhruba 75-80 % světového úlovku slouží ke konzumaci, 20-25 % ke zpracování na rybí moučku (jako krmivo), rybí tuk a pro farmaceutický průmysl
průměrná světová roční spotřeba ryb na jednoho obyvatele činí 18 kg (v Japonsku dosahuje 60-70 kg)
světový oceán dodává více než 20 % bílkovin živočišného původu
nejproduktivnější oblasti světového oceánu zaujímají asi 17 % z jeho celkové rozlohy (tvoří je hlavně šelfová moře), 20 % světového oceánu tvoří oblasti méně výnosné a 63 % oblasti málo produktivní
šelfová moře, kde aktivně probíhá proces fotosyntézy a kde dochází k akumulaci živé hmoty, jsou významnými světovými lovišti ryb
největší světová loviště ryb jsou v Tichém oceánu: v SZ Pacifiku loví hlavně Japonsko, Rusko a Čína; v JV Pacifiku (díky Peruánskému proudu) loví hlavně Peru a Chile
v Atlantském oceánu jsou dvě světová loviště ryb: SV Atlantik (loví zde hlavně evropské státy) a SZ Atlantik (loví zde hlavně Kanada a USA)
sladkovodní rybolov, ve kterém má dlouhou tradici i Česká republika, je rozšířen hlavně v zemích jižní (Indie), východní (Čína) a JV (Indonésie) Asie
hlavní lovené či chované druhy sladkovodních ryb: kapr, pstruh, štika, tolstolobik (z východní Asie), amur (též původem z východní Asie), pangas (původem z JV Asie)
intenzivní rybolov zredukoval v některých oblastech (severní Atlantik) množství ryb na zlomky původního stavu → v 80. letech 20. stol. byla proto celosvětově přijata opatření k obnově rybího bohatství
také velryby se staly ohroženými druhy (dvěma hlavními velrybářskými velmocemi jsou Japonsko a Norsko)
světový lov kytovců (velryb, keporkaků, plejtváků, vorvaňů aj.) byl od r. 1949 Mezinárodní velrybářskou komisí omezován, protože stavy kytovců se výrazně zmenšovaly; v 80. letech 20. stol. bylo vyhlášeno mezinárodní moratorium na lov velryb, které některé státy (např. Island, Norsko nebo Japonsko) nerespektují (Japonci tvrdí, že loví velryby pro vědecké účely)
celkový počet velryb se odhaduje na 800 000 až 1 milion
rybářské velmoci: Japonsko, Peru, Chile, USA, Rusko, Norsko, Island
hlavní vývozní a dovozní oblastí ryb a rybích výrobků je Evropa (nejvýznamnějšími dodavateli ryb a rybích výrobků do evropských zemí jsou Norsko, Dánsko a Island)
narůstá význam akvakultury (lat. aqua = voda) a marikultury (lat. mare = moře): jde o soustavu opatření umožňujících regulovat přirozený proces reprodukce ryb a jiných vodních živočichů vytvářením „vodních farem“ (např. pro lososy) a „vodních plantáží“ (např. pro ústřice); chov vodních živočichů probíhá jak v jejich přirozeném prostředí (v klecích, sítích apod.), tak v umělých nádržích (např. rybnících)