Litosféra%0A

5) Vítr (eolický reliéf) – Eolické tvary se objevují v suchých a polosuchých oblastech. Tvoří i ničí. Vznikají duny (písečné přesypy), čeřiny (malé vlnky na písku), skalní hřiby (těžší materiál obrušuje spodní část pískovce), hrance (vítr s pískem obrušuje kámen, hrany), skalní města (skalní brány, mosty, apod.), voštiny (malé díry ve skalách, působení vody a větru). Pouště se dělí na písečné (ergy) a kamenité (hamady, většina).

6) Organismy (biogenní reliéf) – Fytogenní reliéf (rostliny) narušuje kořeny horniny, ale také ji může zpevňovat. Tvoří rašeliniště, humus. Zoogenní reliéf (živočichové) tvoří humus, korálové útesy, hráze (bobr), termitiště, prtě (cestičky na svahu vyšlapané od dobytka). Antropogenní reliéf je ovlivněn člověkem například stavby domů silnic apod.

7) Krasový reliéf – vzniká na rozpustných horninách jako např. na vápenci. Základním činitelem je voda a hornina. Kras se dělí na endokras (krasové tvary pod povrchem) a exokras (krasové tvary na povrchu).

Exokras

• Škrapy – povrchové rýhy do horniny

• Závrty – propadliny povrchu

• Úvaly – spojením závrtů

• Polje – povrchové rozsáhlé sníženiny

• Mogoty – hlavně v tropických oblastech, kuželovitý tvar, v mírných šířkách menší

• Krasová údolí = žleby

• Ponorné řeky

Endokras

• Jeskyně

• Stalaktit –

• Stalagnit –

• Stalagnát

• Záclony – typ stalaktitu, ploché krápníky

• Syntrové misky

• Vodní syfony – oblast, kde se strop jeskyně ponoří až do vody

80- pevninský šelf

pevninský svah

pevninské úpatí

oceánská pánev

Pevninský šelf sahá do hloubky 200 – 300 metrů, mírný sklon dna, postupně se ztenčuje pevninská zemská kůra. Tři typy šelfů – s korálovými útesy (tropické oblasti), s písčitými hřbety (mírné šířky), uhlazený ledem (v chladných oblastech). Pevninský svah se vyznačuje tím, že dno prudce klesá, ve svahu jsou podmořské kaňony. Pevninské úpatí je konec svahu, úpatí je pokryto sedimenty, hromadí se tam materiál. Oceánská pánev už je oceánská zemská kůra. Je přibližně v hloubce 5km. Vyskytují se tam příkopy, podmořské hory, sopky, ostrovy. Ostrovy mohou být korálové, sopečné, pevninské. Pobřeží je území vymezené přílivem a odlivem. Podle činnosti mořské vody se dělí na erozní a akumulační. U erozního převládá ničivá činnost, skalní pilíře, jeskyně, sruby apod. U akumulačního převládá sedimentace a jsou to většinou kamenité a písčité pláže. Na písčitých plážích se tvoří písečné kosy. Pobřeží se dělí na ledovcové, mangrovové (kořeny stromů sahají až do vody), fjordové, korálové, wattové (na S Německu, stromovitá vegetace), endogenně podmíněné (kde jsou sopky nebo zlomy).