MO3-Kartografie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
KARTOGRAFIE
Vědecký obor – tvorba a studium map
MAPA – zmenšené, zjednodušené znázornění povrchu Země (jiných těles) v rovině, užívá smluvené znaky (vlastnosti objektů..)
24 000 let př. n. l. – plánek tábořiště lovců mamutů (Dyje, kel)
6. stol. př. n. l. – Babylonská mapa (na kameni)
1518 – Klaudiánova mapa Čech (nejstarší), později i Moravy a Slezska (jiní autoři – 16. stol.) – na Vatikán
Komenského mapa Moravy (1627)
GLOBUS – zmenšený trojrozměrný model planety (Země), nezkresluje uhly a délky
GEOMETRICKÁ PODSTATA MAP – určování polohy:
Zeměpisná délka (λ – úhel sevřený s nultým a místním poledníkem)
Poledník – spojnice bodů se stejnou z. délkou), spojuje póly, všechny stejně dlouhé
Greenwichský p. – 0° zem. d. (180 na V, 180 na Z – Z a V polokoule)
Zeměpisná šířka (φ – fí – úhel sevřený rovinou rovníku a spojnicí středu Země s daným místem)
Rovnoběžky – kružnice, různě dlouhé (nejkratší póly)
Rovník – 0° - dělí na S a J polokouli, S pól: 90° s. š., S polární kruh: 66,5° s. š., Rak: 23,5° s. š.
MĚŘÍTKO
Na mapě: měřítko globu, od kterého je odvozena – poměr zmenšení délky na mapě a reálné vzd.
Mapy velkého měřítka (do 1 : 200 000)
Malé území, podrobně – turistické mapy, katastrální…
Mapy středního měřítka (do 1 : 1 000 000)
Kraje, státy…
Mapy malého měřítka (nad 1 : 1 000 000)
Velká území, málo podrobně – kontinenty…
OBSAH MAPY
VÝŠKOPIS
Vrstevnice x hloubnice (čáry spojující místa se stejnou n. výškou/hloubkou)
Ekvidistance – výškový rozdíl mezi dvěma vrstevnicemi (jejich interval)
Kóta – nadmořská výška bodu v mapě
Pomocí barev (hypsometrie): zelená – nížiny, žlutá – pahorkatiny, hnědá – hornatiny
Pomocí stínování
POLOHOPIS
Smluvené značky značící objekty v mapě (podle legendy)
Bodové, liniové, plošné značky, příp. kartogram, kartodiagram
POPIS
Názvy objektů, vysvětlivky, mimorámové údaje (legenda, měřítko, název…) x popis chybí u obrysových map
Toponomastika – věda o zeměpisných jménech
Jména: 1) domácí (Brno) 2) cizí (London) 3) vžitá (Londýn)
a) choronyma (velké geografické celky: Sahara, Slovensko b) oikonyma (místní jména vztahující se k obývání: budovy, sídla, ulice…) c) anoikonyma (objekty bez vztahu k osídlení: průliv, průplav, řeka, hory…)
Matematické prvky – měřítko, souřadnice…
Fyzicko-geografické prvky – vodstvo, vegetace, půdy, georeliéf
Socioekonomické prvky – sídla, komunikace, zemědělské objekty, hranice…
Doplňkové a pomocné prvky – popis, legenda…
MAPY PODLE OBSAHU
Katastrální: pozemkové vlastnictví (velké měřítko)
Topografické: zachování úhlů, podrobné měření (střední m.)
Všeobecně geografické: informace o větších územních celcích (př. atlasy, malé m.)
Tematické: př geologické, klimatické, dopravní