PEDOSFÉRA

PEDOSFÉRA

Pedosféra je půdní obal Země. Věda, která se zabývá půdou se nazývá pedologie. Půda má dvě složky – anorganickou a organickou. Mezi anorganické části se řadí úlomky hornin, půdní voda, půdní vzduch (větší obsah CO2), apod. Organické části jsou živé a neživé. Živé složce se říká edafon. Neživé složce je humus. Humus jsou odumřelé zbytky rostlin a živočichů.

Vlastnosti půdy

• Pórovitost – určuje kolik volných prostorů je v půdě

• Struktura – určuje schopnost půdy seskupovat se a vytvářet hroudy (jemně hrudkovitá, zrnitá, deskovitá), záleží na vodě, jílu apod.

• Barva – určena minerály

• Reakce – kyselá, zásaditá, neutrální půda

• Úrodnost půdy:

• schopnost půdy poskytovat rostlinám životní podmínky = vodu, živiny, vzduch

• uspokojuje požadavky rostlin

  1. přirozená = vyvinula se v přírodních podmínkách bez zásahu člověka. Dodnes má význam v lesních oblastech.

  2. kulturní = je vytvořená kultivací (obděláváním, hnojením, odvodňováním, zavlažováním..) přírodních půd.

Vznik půdy

Půda vzniká půdotvornými procesy, což je souhrn chemických, mechanických a biologických dějů v půdě. Půdu ovlivňuje reliéf, matečná hornina, srážky, vítr, podnebí, živočichové, člověk, podzemní voda.

• Primitivní půdotvorný proces = zvětrávání horniny a hromadění humusu

• Illimerizace = přesun jílových částic z horní části do spodní pomocí vody

• Podzolizace = chemický proces při kterém se rozkládají minerální části vlivem kyselin

• Černozemní půdotvorný proces = hromadění velkého množství humusu z kořenového systému stepní vegetace

• Hnědnutí = chemické zvětrávání při kterém vzniká jíl bohatý na křemík, mírný pás

• Laterizace = vznik oxidů železa a hliníku (červené a žluté zabarvení), v tropech (teplo+vlhko)

• Halogenní procesy = pohyb solí v půdě

• Antropogenní procesy – způsobeny člověkem, meliorace = zvýšení úrodnosti půdy, degradace = znehodnocení půdy

• renziny – horské půdy, na vápencích, hnědý A

• glejové půdy – vlhké, nevhodné pro zemědělství

Půdní horizonty:

A – vrchní humusový horizont

B – obohacený horizont o minerály

C – matečná hornina

D – jiná hornina než mateřská

Ca – obohacený vápníkem

G – glejový horizont, trvale provlhčený

Horizont A (ornice):

• nejtmavší

• bohatý na humus

• rostliny z něj čerpají živiny

• probíhají tu hlavní půdní biologické procesy

• ve vlhkých oblastech je obvykle ochuzován prosakující vodou o živiny

Horizont B (podornice):

• obohacený o vyplavené části z horizontu A (železo, Al, koloidní částice)

• je méně úrodný

Horizont C (matečná hornina):

• mohou tu vznikat renzinové půdy

Podle půdního horizontu a matečné horniny se určují půdní typy. Existují typy půd, které se vyvíjely působením zhruba stejné kombinace půdotvorných činitelů. Kombinace těchto činitelů určuje také ráz krajiny. Např. ve stepní krajině se vyvíjí půdní typ černozem. V tajze se vyvíjí podzolové půdy. Půdní typy se během času vyvíjejí buď k lepšímu (regradace), nebo k horšímu (degradace).