Geografie České republiky – fyzickogeografické podmínky (1)

22. Geografie České republiky – fyzickogeografické podmínky

Poloha, hranice, administrativní členění. Fyzickogeografické podmínky.

Historický vývoj

7. století ……………..… vzniká Sámova říše (první státní útvar na území ČR)

9. století……………….... Velkomoravská říše (centrem Staré město, v 10.století zaniká)

10. – 13. století ………. Přemyslovský stát (největší rozmach Přemysl Otakar II)

14. století ………………. Země koruny české (Lucemburkové – Karel IV)

1526 – 1918 …………… Habsburská říše

28. 10. 1918 - 30. 9. 1938 ……....…. První republika (vzniká Československo, T. G. M.).

1939 – 1945 ……….. Protektorát Čechy a Morava (zbaveni pohraničí a Německá okupace)

1945 – 1992 ............. Československý stát (komunistická totalita a následná Sametová revoluce)

1. 1. 1993 ……………………. Samostatný stát Česká republika vznikl

Povrch

• Rozloha: přibližně 80 tis.km

• Obyvatel: 10 700 000

• Délka státní hranice: přibližně 2300km

• Krajní body ČR:

• S: Lobendava u Šlunkova

• J: Vyšší Brod

• V: Bukovec

• Z: Krásná u Aše

• Nejdelší hranice máme s Německem (810km), dále s Polskem (760km), Rakouskem (470km) a Slovenskem (270km)

• Povrch: ČR je středně hornatá země, má poměrně velkou střední nadmořskou výšku (450 m.n.m.).

• Nejvýše položeným bodem ČR je Sněžka v Krkonoších (1603). Na Moravě Praděd (1492).

• Nejníže položené místo ČR je výtok Labe z ČR (115).

Zastoupení morfografických typů reliéfu:

Roviny do 30m 4%

Pahorkatiny 30-150m 50%

Vrchoviny 150-300m 34%

Hornatiny 300-600m 11%

Velehornatiny nad 600m 1%

Česká republika leží uprostřed Evropy. Je to vnitrozemský stát. Rozlohou jsme na 21. místě mezi evropskými státy.

ČR je součástí 2 geologických celků (provincií): Česká vysočina a Západní Karpaty. Spojnice mezi nimi se nachází mezi Znojmem, Vyškovem a Ostravou.

Vznik a vývoj reliéfu:

A) Česká Vysočina

1. Prvohory

• Hercynské a Kaledonské vrásnění, vznik pohoří, vznik černouhelných pánví

2. Druhohory

• došlo k zalití mořem ve svrchní křídě (svrchní křídové moře)

• Česká tabule = na dně se usazovaly velké vrstvy sedimentu, pískovce, jílovce.

3. Třetihory

• vrásnění v Karpatech (Alpínské vrásnění), následkem toho vznik velkých zlomů a ker v České vysočině, některé vyzdviženy (vyzvednuta okrajová pohoří – Krkonoše, Krušné Hory, atd.), některé poklesly (Česká tabule, Podkrušnohoří) = hnědouhelné pánve, zvýšení tektonické činnosti vznikly sopky a zlomy

4. Čtvrtohory

• vznik horských ledovců → vznik ledovcových jezer, utvoření říční sítě

B) Karpaty

1. Druhohory

• Zalití mořem, koncem druhohor alpinsko-himalájské vrásnění

2. Třetihory

• Alpinsko-himalájské vrásnění, sopečná činnost, ustup moře

3. Čtvrtohory

• Doby ledové, vznik říční sítě

Geomorfologické členění