Geografie České republiky – fyzickogeografické podmínky (1)

Karpaty

Navazují na Českou vysočinu systémem Vněkarpatských sníženin=Dolno a Hornomoravský úval, Dyjsko-svratecký úval

Vnější západní Karpaty – někdy bývají označeny jako flyšové pásmo. Flyš=souvrství pískovců a jílových břidlic.

• Mikulovská vrchovina: Pavlovské vrchy- z vápence, nachází se zde vápencová bradla, jsou biosferickou rezervací a chráněnou rezervací UNESCO. Je tam stepní vegetace, žijí tam suchomilné rostliny. Je to hnízdiště mnoha ptáků. Byla tam vysazena koza bezoárová.

• Chřiby, Ždánický les, Kyjovská a Letenčická pahorkatina,Vizovická vrchovina

• Bílé Karpaty – jsou tvořeny vápencem, Velká Javořina – 970m, Lyský průsmyk

• Javorníky- Javorník (1019m), Vysoká (1024)

• Moravsko – Slezské Beskydy

• Vsetínské a Hostýnské vrchy

• Zbrašovská aragonitová jeskyně – Hranická propast – nejhlubší propast ČR – 224m

Podnebí ČR

1) Zeměpisná šířka

• rozhraní oceánského a kontinentálního podnebí – přechodné podnebí

• Ovlivňují nás západní větry

• Je zde tlakové rozhraní (mezi tropickou a polární vzduchovou frontou

• Jsou u nás výběžky vysokého i nízkého tlaku vzduchů.

2) Nadmořská výška

• s nadmořskou výškou roste množství srážek

Průměrné teploty:

• nejnižší – Sněžka: - 0,2 stupňů

• nejvyšší – Hodonín 9,5 stupňů.

• Nejstudenější měsíc je leden, nejteplejší je červenec.

• Výškový teplotní gradient (stupeň) – na každých 100 m se u nás mění teplota o – 0,6 stupňů

• Teplotní inverze – opačné rozložení teplot. V zimních měsících. Těžký studený vzduch klesne do kotliny, pánví.

Podnebné (klimatické) oblasti:

1. Teplá oblast – min. 50 letních dnů. Letní den – denní maxima nad 25 stupňů. Moravské úvaly, Polabí, Povltaví, Poohří.

2. Mírně teplá oblast (asi do 700 m.n.m.) – červencová průměrná teplota nad 15 stupňů. Vrchoviny a pahorkatiny.

3. Chladná oblast – průměrná červencová teplota pod 15 stupňů. Horské oblasti.

Vodstvo

1) Řeky

ČR patří ke 3 úmořím:

1. Severního moře – 66%, Labe (Labská louka)

2. Černého moře – jižní a střední Morava – 24%, Morava (Kralický Sněžník)

3. Baltské moře – 10%, Odra (Oravské vrchy)

Nejdelší řekou je Vltava, nejvodnatější je Labe, to má také největší plochu povodní. Mezi nejznečištěnější řeky patří Bílina, Bečva a Ostravice.

2) Jezera

• Ledovcová – Černé (nejhlubší), Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka

• Krasová jezera – Horní jezírko, Macocha

• Hrazená jezera – Mladotické

• Rašelinná jezera – Malé a Velké mechové jezírko, Jezerní slať

• Slepá ramena – Labské tůně

3) Rybníky

• Jsou uměle vytvořené. Především na Č-M vrchovině a v Třeboňské pánvi

• Největší rybníky: Rožmberk, Horusický, Bezdrev.

4) Vodní nádrže

• 140 vodních děl

• Největší plochu má Lipno, největší objem – Orlík, Dalešická přehrada – největší sypaná hráz

• Zásobárny pitné vody: Želivka (Praha), vodní nádrž Vír (Brno), Šance (Ostrava)