Geografie České republiky – fyzickogeografické podmínky (1)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Minerální vody – podzemní vody s vyšším obsahem minerální látek, s vyšší teplotou nebo radioaktivitou.
Vřídla – vyšší než 50 stupňů – Teplice, Jánské Lázně, Jáchymov (radioaktivní prameny), Velké Losiny, Karlovy Vary – nejteplejší vřídlo: vřídlo 72 stupňů
Půdy ČR
Půdní druhy
Půdy lehké písčité (10% jílovitých části) – dobře propustné pro vodu, brzy vysychají, chudé na živiny. Stření Polabí, Jižní Morava, JČ pánve, Česká tabule, Děčínská vrchovina
Půdy středně těžké hlinité (30-45%jil.částic) - nejvhodnější pro zemědělství - Moravské úvaly, nížiny.
Půdy těžké jílovité - (60-75% jil.částic) – Podkrušnohorské pánve, JČ pánve-částečně.
Půdní typy
Černozemě- humusový horizont – 60-80cm. Polabí, Povltaví, Poohří, úvaly. Málo srážek – umělé zavlažování.
Hnědozemě – ve vyšších nadmořských výškách (Dyjsko, Dolnomoravský úval, Polabí). Humusový horizont – 30cm. Okolí Ivančic. Přibývají srážky – odplavení humusu do nižších horizontů
Nivní půdy – vznikají z náplavů řek, např. při povodních
Hnědé lesní půdy – nejrozšířenější půdní typ ČR. V pahorkatinách a vrchovinách. Hlavní bramborářské oblasti
Rendziny – vápencové půdy
Podzolové půdy – v nejvyšších horských oblastech
Rostlinstvo a živočišstvo
Na území ČR roste přes 3 000 druhů vyšších kvetoucích rostlin a žije asi 40 000 druhů živočichů
V ČR žije řada endemitů – jeřáb sudetský, rožec, glaciální relikty – živočichové z dob ledových (hrabošík podzemní, rejsek horský, kulík hnědý)
Floristické oblasti
Oblasti středoevropské lesní květeny
Oblast panonské květeny (moravské úvaly, Polabí, Povltaví, Poohří)
Oblast západokarpatské květeny – Beskydy
Výškové vegetační stupně
-
nížinné pásmo – stupeň dubový, do 200mnm, nejteplejší oblasti
-
pásmo pahorkatin a vrchovin – stupeň bukovo-dubový, do 500 m n. m. (břízy, lípy, s vyšší nadmořskou výškou převažují buky)
-
pásmo podhorské – stupeň bukový, do 800–900 m, dříve bukovojedlové nebo bukové lesy, dnes nahrazeno smrky.
-
horské pásmo – stupeň smrkový, 800–1200 m, zde se nachází horní hranice lesa 1250 m–1300 m, (srnec, divočák, liška, jezevec, sojka)
-
podvelehorské pásmo – stupeň kleče, Krkonoše a vysoko v Jeseníkách
Převažují jehličnaté lesy – smrkové.