14. Pedosféra a kryosféra, transformované státy střední Evropy

14. Pedosféra a Kryosféra; transformované státy střední Evropy (Vznik a složení půd, půdní druhy a typy, vztah člověka k půdě, vznik ledovců a důsledky jejich pohybu, rozdíl led/ledovec, permafrost; vymezení regionu, přírodní podmínky, politický a hospodářský vývoj ve 20. století, ekonomika států)

Maturitní otázka č. 14 – Pedosféra a Kryosféra/ transformované státy střední Evropy

Pedosféra

- půdní obal Země

- tvoří svrchní vrstvu pevného zemského povrchu

- leží na styku s litosférou, hydrosférou, atmosférou, biosférou a socioekonomickou sférou

- půda je těžko obnovitelný zdroj

- půda je základní výrobní prostředek pro zemědělství a lesnictví

- nutno chránit před erozí

Vznik půdy

- půdy vznikají půdotvorným procesem vyvolaným půdotvornými činiteli

- půdotvorný proces = rozklad hornin

- vznikají zvětráváním matečné horniny

- matečná hornina zvětrávání přeměna v půdotvorný substrát působení půdotvorných činitelů vznik půdy

Půdotvorní činitelé

• matečná hornina – ta určuje zásobu živin v půdě, ovlivňuje zrnitost a barvu půdy

• podnebí – určuje teplotu a srážky, ty určují rychlost chemických reakcí v půdě

• živé organismy – hlavní význam mají mikroorganismy, podílejí se na tvorbě humusu

• podzemní voda – umožňuje pohyb složek a redukční procesy v půdě

• reliéf území – nadmořská výška, sklon a expozice svahů, ovlivňuje vlhkost a teplotu půdy

• čas – podmiňuje vyhraněnost půdního typu

• člověk – příznivými zásahy zvyšuje úrodnost, při opaku úrodu degraduje

Složení půdy

1) pevné anorganické látky úlomky nerostů a hornin

2) organická neživá složka = humus, odumřelé rostliny a živočichové v různém stupni rozkladu

3) živá složka = edafon, fytoedafon rostlinná složka/ zooedafon živočišná složka

4) kapalné složky = půdní roztok

5) plynná složka = vzduch, dusík, kyslík a oxid uhličitý

Půdní druhy

- rozdělení podle zrnitosti (velikost zrn) pevné části půdy, poměru jílovitých a písčitých částí

• písčité (= lehké)

- lehce obdělávatelné

- vyšší obsah písku než jílu

- vyskytují se na navátých píscích, v oblastech pískovce

- velice dobře propouští vzduch a vodu, mají málo humusu, největší částice

• hlinité (= středně těžké)

- vyrovnaný počet jílovitých a písčitých částí

- nejvíce úrody

- úrodné v nížinách

• jílovité (= těžké)

- vážou na sebe vodu

- málo propustné

- nejsou vhodné pro rostliny

- hůře obdělávatelné (v pánvích)

• štěrkovité až kamenité

- vyšší obsah hornin

Půdní typy

- rozdělujeme je podle půdních horizontů A, B, C:

1. horizont A

– svrchní horizont

– nejlépe zvětralé částice

– většinou má vysoký obsah humusu zbarven tmavě

– v nejúrodnějších oblastech může mít 50 – 100 cm

– ve vlhkých oblastech bývá rozdělen na 2 subhorizonty A1 (vysoký obsah humusu) a A2 (hodně vody, ochuzen o humus)