14. Pedosféra a kryosféra, transformované státy střední Evropy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vztah člověka k půdě
- využití jako zemědělské půdy
- převážně černozemě (J. Morava, Česká tabule)
- pěstování, lesy
- snaha o ekologičnost
- snaha zabránit erozím
- v současnosti se to spíše nedaří – ničení deštných pralesů (znehodnocení půdy)
Kryosféra
- část území (sféra), jejíž teplota je po více než 2 roky pod bodem mrazu
- trvalý led, sníh + permafrost
Vznik ledovců a důsledky jejich pohybu
- vznikají nahromaděním sněhu a jeho stlačováním vlastní vahou
- vznikají pouze v oblastech nad sněžnou čarou
- dělí se na horský a pevninský (Antarktida, Grónsko)
- kryogenní pochody vznik:
fjordy = ledovcové zálivy
trog = ledovcové údolí (tvar U)
kar
moréna = soubor hmot dopravovaných ledovcem (písek, hlína…) suť (čelní, boční, spodní)
Rozdíl mezi ledem a ledovcem
ledovec
- přírodní těleso tvořené ledem
- několik km
- pohybuje se
- tvoří útvary hluboké několik set metrů pod vodou
- nejvíce vody je právě v ledovcích
led
- není dlouhý
- je sezónní, taje
Permafrost
= dlouhodobě zmrzlá půda
- v období polárního léta se vytváří tzv. činná (aktivní) vrstva rozbředlé půdy
- její mocnost (vliv klimatických podmínek) se pohybuje od několika cm až do 10 km
- aktivní vrstva se dostává na svažitém terénu do pohybu
- pohyb se uskutečňuje po zmrzlém podkladu (nepropustném)
- tento pohyb se nazývá soliflukce (= půdotok)
Transformované státy střední Evropy
- patří sem: Česká republika, Polsko, Maďarsko, Slovensko
- jsou to země centrální Evropy, které byly po 2. sv. válce zařazeny do tzv. východního bloku
- region leží zhruba uprostřed evropského kontinentu
- od pobřeží Severního moře až po Alpy
- v současnosti velmi výhodná poloha (dříve ne)
- v minulosti střety a války, proměnlivost hranic
Přírodní podmínky
- většinou rovinatý region
- pohoří Karpaty (Slovensko, okrajově Polsko a Česko)
- nejvyšším vrcholem je Gerlachovský štít (2654 m. n. m)
vysočiny
- ČR Krkonoše, Šumava, Jeseníky
- Slovensko Malá a Velká fatra, Bílé Karpaty
- Polsko Vysoké Tatry
- Maďarsko pohoří Mátra
nížiny
- ČR Polabská, Dolnomoravský a Hornomoravský úval
- Slovensko Podunajská nížina, Východoslovenská nížina
- Polsko Velkopolská, Mazovská, Pobaltská nížina
- Maďarsko Velká a Malá Uherská nížina, Panonská pánev
- mnoho národních parků (Vysoké Tatry, Šumava…)
- velký počet řek
- dominantní je Dunaj, ustí do Černého moře
- ČR Vltava, Labe; Slovensko Dunaj, Váh, Hron; Polsko Wisla (Krakow a Varšava), Odra; Madarsko Dunaj, Tisa, Dráva
- jezero Balaton
- na Slovensku Štrbské pleso a Hincovo jezero
- Polsko bažiny a jezera
- v Polsku kosy u Baltského moře (dlouhé písečné výběžky do moře, vytvořené větrem)
- seismicky klidná oblast
Podnebí
- mírný pás
- klima spíše kontinentální (teplá léta, mírné zimy)
- méně srážek