Národní přírodní rezervace Děvín - CHKO Pálava

Děvín představuje jednu z nejvýznamnějších zoologických lokalit České republiky. Biotopy skalních stepí, lesostepí, lesů i skalních stěn hostí stovky druhů bezobratlých i obratlovců. Na výhřevných svazích lze nalézt střevlíka Carabus hungaricus, saranči modrokřídlou, můžeme zde pozorovat jasoně dymnivkového, žluťáska úzkolemého, kudlanku nábožnou, po letech zde byla pozorována i velmi vzácná kobylka sága. Na Děvíně lze nalézt jen samičky ság, protože se množí partenogeneticky (z neoplozených vajíček), což je typické pro ságy na hranici jejich rozšíření. Děvín je jedinou lokalitou plže drobničky žebernaté v českých zemích, která na jižní Moravě představuje sarmatský prvek (je to organismus normálně se vyskytující ve stepích vých. Evropy a záp. Asie).

V rezervaci pravidelně hnízdí dudek chocholatý, v lesích je hojný strakapoud prostřední, datel černý, žluna zelená, žluva hajní a lejsek šedý. Ze savců je často na stepních biotopech zjištována bělozubka bělobřichá. V puklinách skalních stěn byly nalezeny netopýří kolonie včetně vzácného netopýra pestrého. Skalní stepi na jižních svazích jsou domovem ještěrky zelené a užovky hladké. Hojným druhem je velmi známý roháč obecný.

V minulosti byla rezervace mnohem více odlesněna a hospodářsky využívána. Podle údajů z roku 1669 louka na vrcholu skýtala ročně přes 30 fůr sena, v 19. století sloužila jako pastvina, později dokonce jako pole. Vinohrady na jihovýchodním svahu zasahovaly až na území dnešní rezervace. Pastva dobytka byla v některých částech rezervace až donedávna samozřejmostí. Les byl zdrojem palivového dříví a byl využíván k pastvě. Podle historických pramenů byl v 18. století stav lesů tak neutěšený, že pivovar v Dolních Věstonicích byl nucen dovážet dřevo z židlochovických lesů. V roce 1876 se přistoupilo k umělému zalesňování, na mnoha místech byla vysázena borovice černá, akát a pajasan žláznatý. Jasanové porosty na vrcholu Děvína jsou bezpochyby výsledkem tohoto úsilí. Poslední rozsáhlá zalesňovací akce proběhla v roce 1952. Dnes se vede intenzivní boj proti rozšiřování nepůvodních dřevin, zejména akátu a pajasanu.

Koncem minulého století byla na Děvíně založena obora, nejdříve s daňky, kteří byli v sedmdesátých letech nahrazeni muflony. V roce 1953 k nim přibyly kozy bezoárové. Oborní chov zvěře byl ukončen až v roce 1996. Chovaná zvěř, často přemnožená, poškozovala lesní porosty a devastovala nejcennější nelesní plochy, a to eutrofizací z trusu a narušením půdního povrchu, což podporovalo erozi. Zvěř se dosud chová v některých pálavských oborách (Klentnice, Bulhary) a způsobuje nemalé problémy.

V letech 1976 přibyl k vojenskému zařízení na vrcholu Děvína i velký televizní vysílač. Cesta ze Soutěsky je od té doby poškozována provozem těžkých vozidel a následnou erozí. V současné době usilují České radiokomunikace o rozšíření vysílače a rekonstrukci cesty podle svých potřeb. Další negativní faktor představuje nadměrná navštěvovanost rezervace, hlavně v jarních měsících. V současnosti začínají těžařské firmy s průzkumem ložisek zemního plynu pod Děvínem. Začátek průzkumné štoly je ovšem mimo rezervaci.