Obslužná sféra a její funkce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
17a Obslužná sféra a její funkce
Obslužná sféra (terciér) tvoří nevýrobní složku hospodářství.
Zahrnuje širokou škálu činností spojených s dopravou osob, s obchodem, financemi, veřejnou správou, zdravotnictvím, výchovou a vzděláváním, šířením a zpracováním informací, s trávením volného času, s vědou a výzkumem. K službám patří různé profese. Některé z nich vyžadují vysokoškolskou kvalifikaci(lékař, právník), pro jiné postačuje základní vzdělání či vyučení(prodavačka, číšník).
Zastoupení sektoru v národních ekonomikách
Podíl terciérního sektoru a jeho význam v ekonomice stoupá. Vysoký a stále rostoucí podíl sektoru služeb ve vyspělých zemích je podmíněn vysokou produktivitou zemědělství a průmyslu. Dále je podmínkou vysoká životní úroveň většiny obyvatel, která je spojena s poptávkou po službách rozmanitého charakteru. Ve struktuře služeb je patrný vysoký podíl oborů náročnějších na kvalifikovanou práci – bankovnictví, právní a daňové poradenství.
V postkomunistických zemích se v minulosti sektor služeb méně rozvíjel a některé obory se spíše opomíjely. V některých oblastech však terciér nedokáže absorbovat všechny pracovní síly uvolněné z výrobní sféry, což vede ke zvýšené nezaměstnanosti.
Nerovnost služeb v rozvojových zemích je dána nízkou výkonností zemědělství a průmyslu a též nízkou kupní silou tamních obyvatel.
Obecně platí, že podíl sektoru služeb na tvorbě HDP je jedním z ukazatelů ekonomické vyspělosti států a regionů.
Cestovní ruch
Cestovním ruchem rozumíme uspokojování osobních potřeb v oblasti turistiky, rekreace, kultury a rehabilitace, ke kterému dochází mimo místo trvalého pobytu a ve volném čase.
Cestovní ruch se stává jedním z nejrychleji rostoucím odvětví světového hospodářství. Jeho rozvoj ve 2.polovině 20.století byl podmíněn mírovými podmínkami ve velké části světa, v závěru století i odstraněním přehrad bránících cestování mezi Západem a Východem. Umožnil jej růst životní úrovně obyvatel ve vyspělých zemích(vzestup peněžních příjmú) i rozvoj dopravy, zvláště letecké a silniční. Cestování po vlastní zemi i do zahraničí se stalo dostupným pro většinu obyvatel vyspělých zemí i značnou část pokročilejších postkomunistických zemí.
Hlavní oblasti cestovníhé ruchu
Hlavní oblasti turistického ruchu se nacházejí v Evropě a v Severní Americe. K rekreaci v letním období jsou vyhledávány především pláže se subtropickým a tropickým klimatem(pobřeží Středozemního moře, Florida), v zimním období jsou to horské oblasti(Alpy). Cesty za poznáním směřují na místa s historickými památkami, muzei a galeriemi(Řecko, Itálie), do národních parků(Kanada).Značné perspektivy pro rozvoj cestovního ruchu mají i země třetího světa.Tyto země však nemají dostatečně vybudovanou infrastrukturu. Cestovní ruch značně reaguje na politickou stabilitu a bezpečnost turistů(pokles návštěvnosti v době konfliktů na území bývalé Jugoslávie).