Obslužná sféra a její funkce

Obchod

Tradiční složkou služeb je obchod, vnitřní i zahraniční. Jeho rozvoj je spojen s dělbou práce, s výrobní specializací, rostoucí potřebou. Stupeň zapojení do mezinárodního obchodu závisí na rozvinutosti ekonomiky – je vyšší u vyspělejších zemí, a souvisí i s velikostí státu. Hlavními centry světového obchodu jsou USA, západní Evropa a Japonsko, které zaujímají téměř 60% obratu světového zahraničního obchodu. U zemí třetího světa je podíl niížší a většinou je jednostraně zaměřený. Podle přínosu národního hospodářství se cestovní ruch rozděluje na:

• aktivní cestovní ruch(návšteva určité země zahraničními turisty)

• pasivní cestovní ruch(vycestování turistů ze své země), při aktivním cest. ruchu stát získává inkaso od zahraničních návštěvníků.

Aktivní cestovní ruch je příjmovou složkou státní bilance.

Pasivní cestovní ruch je položkou zápornou.

Školství a zdravotnictví

Situace je rozdílná mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi ve sféře školství a zdravotnictví. Pro vyspělé země je charakteristický rozvinutý systém státního i soukromého školství. Povinná školní docházka do 15 – 16 let. Zvyšuje se počet mladých lidí, kteří získávají střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání. V chudých zemích je běžný analfabetismus, síť škol je řídká a nízké procento lidí získává vyšší než elementární vzdělání. Pokročilejší rozvojové státy se snaží problémy ve vzdělanosti odstranit a investují do vzdělání značné prostředky. Pro vyspělé země je charakteristická rozvinutá lékařská péče, zdravotnická zařízení jsou vybavena moderní technikou, uplatňují se nové léčebné postupy. Naopak v rozvojových zemích je nedostatek lékařů, léky a náročnější lékařské služby jsou pro většinu obyvatel finančně nedostupné.

Rozmístění služeb

Pro rozmístění služeb je typické, že jejich nabídka závisí na velikosti sídla. Obecně platí, že čím větší je sídlo, tím má větší a širší nabídku služeb. Některá jsou na poskytování určitých služeb speciálně zaměřena – přímořská letoviska, lázně či horská střediska.