OLOMOUCKÝ KRAJ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
OLOMOUCKÝ KRAJ
POLOHA – severozápadní část Moravy a kousek Slezska, sousedí s – Moravskoslezským krajem (V), na se Zlínským krajem (JV), s Jihomoravským krajem (JZ) a s Pardubickým krajem (Z). Na severu hraničí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Opolským
krajské město – Olomouc, další města – Přerov, Prostějov, Šumperk, Jeseník, Mohelnice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Uničov, Zábřeh atd.
OKRESY – Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk, Jeseník
HISTORIE
Olomouc v minulosti soupeřila s Brnem o vedoucí postavení na Moravě
za Přemyslovců byla Morava rozdělena na úděl Olomoucký, Brněnský a Znojemský. Později se Brno stalo sídlem moravských zemských stavů, ale i potom se stavy scházely střídavě v Olomouci a Brně.
Olomouc je také dlouhou dobu sídlem arcibiskupství katolické i pravoslavné církve, spravujícího zhruba celou Moravu a České Slezsko.
do roku 1641 – Olomouc hlavním městem Moravy
POVRCH
Králický Sněžník
Drahanská vrchovina
Hornomoravský úval – příkopová propadlina tvořící osu kraje
Hrubý Jeseník – nejvyšší hora Moravy – Praděd (1491 m), vrcholy byly pozměněny horským ledovcem
Nízký Jeseník – od karpatských hor oddělen Moravskou bránou
Moravská brána – rozlehlá příkopová propadlina
krasová území v okolí Mladečských a Javořických jeskyní, jeskyní Na Špičáku, Na Pomezí – pokračování Moravského krasu
Hranický kras – při východních hranicích kraje
VODSTVO
Morava – osa kraje, v Hornomoravském úvalu vytváří přirozené meandry, ale na mnoha místech je regulována, přítok Bečva
Odra – pramení v Oderských vrších (východně od Olomouce), teče Moravskou bránou do Ostravské pánve
termální prameny ve Velkých Losinách – svědčí o hlubinných zlomech v zemské kůře
KRAJINY
úrodné krajiny Hané a drsné krajiny Jeseníků
krajiny Vněkarpatských sníženin – úrodné roviny Hornomoravského úvalu, Moravské brány, úvaly s kvalitními černozeměmi (-> jedny z nejúrodnějších území republiky), původně zde rostly lužní lesy (jejich zbytky – součást CHKO Litovelské Pomoraví), místy se těží nánosy říčních písků a štěrků, životní prostředí mezi Olomoucí, Prostějovem a Přerovem je narušeno -> koncentrace spaloven, továren, tepláren a dopravní komunikace
krajiny Hrubého Jeseníku – poměrně zachovalá příroda, nejvyšší části pohoří vystupují nad horní hranicí lesa, na plochých vrcholech jsou rašeliniště (např. Rejvíz) a rostou zde rostliny horských luk, vzácná horská příroda chráněna CHKO Jeseníky
krasové krajiny – Hranický kras (Zbrašovské aragonitové jeskyně, Hranická propast – asi nejhlubší sladkovodní jeskyně), Javořické jeskyně, Mladečské, Na Pomezí, Na Špičáku -> podobné rysy jako Moravský kras
krajiny Zábřežské, Hanušovické vrchoviny a Nízkého Jeseníku – okrajové části moravských úvalů, členité, pozměněné lidskou činností