Planetární geografie

afelium/odsluní – Země je nejdál Slunci (152 milionů km)

důsledky:

• vznik ročních období (především díky stálému sklonu zemské osy)

• vymezení podnebných pásů – sklon zemské osy

  • tropický pás – nestřídá se roční období, skoro stejný kolmý úhel dopadu paprsků (v nadhlavníku)

  • polární oblasti – polární noc a den, na pólech – od rovnodennosti do rovnodennosti

• jarní rovnodennost: 20.3., den a noc jsou stejně dlouhé, paprsky dopadají kolmo na rovník

• letní slunovrat: 21.6., na S polokouli je nejdelší den a nejkratší noc, paprsky dopadají kolmo na obratník Raka, na S polárním kruhu je den

• podzimní rovnodennost: 23.9., den a noc jsou stejně dlouhé, paprsky dopadají kolmo na rovník

• zimní slunovrat: 21.12., na S polokouli je nejkratší den a nejdelší noc, paprsky dopadají kolmo na obratník Kozoroha, na J polárním kruhu je polární den

precese zemské osy

normálně skloněná o 23,5°

na zemi působí přitažlivé síly Měsíce, Slunce a jiných planet

zemská osa stále nesměřuje k polárce

periodické změny: nutace (zemská osa opisuje kužel)

MĚSÍC

• vznik srážkou asteroidu se Zemí – uvolnění hmoty – menší kusy začaly obíhat Zemi

• přirozená družice Země – obíhá kolem ní po spirále (neustále se vzdaluje)

• nemá atmosféru ani magnetické pole (má velice malé nebo žádné jádro) – není chráněn - povrch je posetý krátery

• geologicky mrtvé těleso

• nevhodné pro život: není zde ani kyslík ani voda

• teploty: +120°, -170°

• pohyb Země kolem barycentra (společné těžiště soustavy Země a Měsíce – uvnitř Země): vlivem sil dochází k hromadění/úbytku hmot na Zemi – SLAPOVÉ JEVY

• dmutí mořské vody – příliv/odliv – 6 hodin mezi přílivem a odlivem

• zatmění Slunce: úplné/částečné/prstencové, pouze když je Měsíc v novu

• zatmění Měsíce: úplné/částečné/polostínové, pouze když je Měsíc v úplňku

• další pohyby:

• okolo Slunce, okolo Země

• kolem své osy = doba oběhu kolem Země: 28 dní, stále stejná přivrácená strana (vázaná rotace)

• kolem barycentra