Planety sluneční soustavy

Jupiter

• největší a nejhmotnější planeta (průměr více než 100 krát větší než průměr Země, hmotnost dvakrát větší než ostatní planety dohromady): díky své hmotnosti vytváří (uvolňuje) dvakrát více energie, než dostává od slunce

• povrch – viditelná, velmi hustá atmosféra z H2 a He2 s charakteristickými světelnými a tmavými zvlněnými pásy (díky rychlé rotaci kolem své osy) : víry, turbilencemi (GRS – Great Red Spot, Velká rudá skvrna - obří atmosferický vír na j. polokoul: v nitru kamenné jádro cca o velikosti Země

• nejvíce měsíců ve Sluneční soustavě (nejméně 63), nejznámější tzv. galileovské měsíce (poprvé pozoroval dalekohledem G. Galilei): Io, Europa, Ganymedes, Callisto

• Io – geologisky nejatraktivnější těleso Sluneční soustavy, povrch neustále přetvářen intenzivní vulkanickou činností (příčina: gravitační působení Jupitera (salpové síly) – vytváří „přílivovou vlnu“ vysokou až 100m), teplota povrchu až 300 C

• Europa – hladký povrch tvořený vodním ledem, narušený krami a trhlinami: pod ním pravdepodobně oceán s možnou existecí mikrobiálního života

• Ganymedes – největší měsíc Sluneční soustavy (větší než Merkur), z ledu a hornin

• Sondy Voyager 1 a 2 (70.-80. léta 20. stol. : Voyager 1 je nejvzdálenější sondou vytvořenou člověkem), Cassini (2004)

Saturn

• 2. největší planeta Sluneční soustavy

• Hustá atmosféra s oblačnými pásy, kamenné jádro cca o velikosti Země

• Nápadný prstenec - z mnoha dílčích prstenců, mezera mezi nejnápadnějšími prstenci A a B se nazývá Cassiniho dělení: z kamenných a ledových částic o průměru cm – m: velmi tenké (mocnost jen 1,5 km)

• Díky rychlé rotaci největší zploštění ze všech planet, silné větry v atmosféře: nejmenší průměrná hustota (menší něž voda, plaval by na hladině obřího oceánu)

• Mnoho měsíců (cca 60) - největší Titan – 2. největší měsíc Sluneční soustavy, jediný měsíc s vlastní hustou atmosférou (hl. N2, dále Ar, CH4: metan se vyskytuje i v kapalném stavu (řeky jezera): Enceladus – pokryt vodním ledem, pravděpodobná existence oceánu

• Sondy Voyager, sonda Cassini s pouzdrem Huygens (2005: průzkum Titanu)

• Nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy viditelná pouhým okem

Uran

• 3. největší planeta (cca 4krát větší průměr než Země)

• Objeven r. 1781 W. Herschelem

• Modrozelená barva4retrográdní rotace, rotační osa leží téměř v rovině oběžné dráhy kolem Slunce

• Sonda Voyager 2

Neptun

• Podobný Uranu, modrá barva

• Poloha vypočítána na základě nepravidelností pohybu Uranu (objeven r. 1846)

• Největší rychlost větru v Sluneční soustavě (až 2000 km/h)

• Měsíc Triton – pokryt ledem, pod ledovou kůrou pravděpodobná přítomnost tekuté vody: geologicky dosud aktivní (gejzíry…): nejchladnější těleso Sluneční soustavy (_235 C)

• Sonda Voyager 2