Planety sluneční soustavy

Planety Sluneční soustavy

• Vnitřní planety (terestrické, zemského typu) – menší rozměry, větší hustota (tvořeny hlavně horninami), málo měsíců, sekundární atmosféry: Merkur, Venuše, Země, Mars

• Vnější planety (plynné, obří, typu Jupitera) – velké, malá hustota, tvořeny hlavně plyny (vodíkem, méně heliem), mnoho měsíců, prstence, prvotní atmosféra, rychlá rotace kolem osy (délka dne řádově hodiny): Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

Merkur

• Nejmenší planeta, velmi výstřední dráha

• Bez atmosféry – velké teplotní rozdíly +450 C až -200 C

• Povrch – velmi se podobá měsíci (regolit (prach), mnoho kráterů, dříve vulkanická činnost – lávové plošiny, impaktní (dopadové) pánve): možná přítomnost vodního ledu poblíž severního pólu

• Obtížně pozorovatelný pouhým okem (cca 1 hodinu před východem a po západu slunce)

Venuše

• Jen o málo menší než Země

• Povrch – pod vrstvou neprůhledné oblačnosti – pustý kamenitý povrch s četnými krátery, pohořími (až 12 km vysoké hory Maxwell Montes), zlomy, vulkány (až 8 km, některé dosud činné): až 80= povrchu je pokryto lávovými proudy – podrobný průzkum povrchu až v 90. letech 20. stol. Sonda Magellan vybavená radarem

• Krátery pojmenované podle významných žen (např. Boženy Němcové)

• Hustá atmosféra (97% CO, N2, vodní pára, v oblacích kys. Sírová…) zadržuje tepelné záření – způsobuje velmi silný skleníkový efekt (teplota na povrchu vyšší, než na Merkuru – 500 C)

• retrográdní (zpětná) rotace – rotuje kolem své osy opačným směrem než ostatní planety: příčinou asi náraz velkého asteroidu v raných fázích vývoje

• den (243 pozemských dní) je delší než rok (225 pozemských dní)

• nejjasnější těleso na obloze po Slunci a Měsíci, viditelná před východem (Jitřenky) či po západu slunce (Večernice)

Mars

• cca poloviční velikost oproti Zemi, oběžná doba asi 2x větší

• povrch - typicky červená barva (oxidy Fe, Al – „Rudá planeta“), pokryt kamennou pouští s regolitem: dalekohledem viditelné tmavé či světlé povrchové (albedové) útvary

• plošiny s krátery, zlomy (Valles Marineris – systém zlomů hlubokých až 7 km, dlouhý 4 000 km), pohoří, nečinné vulkány (největší ve sluneční soustavě – Olympus Mons – 23 km výška, 500 km základna)

• krátery pojmenovány po významných vědcích, spisovatelích, mořeplavcích a objevitelích

• vyschlá koryta vodních toků (prokázaná dřívější přítomnost tekuté vody)

• sklon rotační osy k rovině oběžné dráhy 25 – střídání ročních období jako na Zemi

• polární čepičky - okolo pólů: tvořeny ledem z vody a CO2

• průzkum: sondy Viking (70. léta 20. stol), Mars Pathfinder (1997), Mars Global Surveyor (1997), Mars Express s vozítky Spirit a Opportunity (2004)

• nelze zcela vyloučit přítomnost mikrobiálního života (v ovzduší methan)

• měsíce Phobos a Deimos (malé, velmi nepravidelný tvar, patrně zachycené planetky)