Politická_geografie

Formy vlády

• podle forem vlády (státního zřízení) se státy rozdělují na monarchie nebo republiky

• hlavou státu je v monarchii panovník (monarcha – např. král, císař, kníže, vévoda, sultán)

• ve světě dnes existuje 46 monarchií (třetinu tvoří členové Commonwealthu)

• Commonwealth of Nations (= Britské společenství národů) je volné sdružení Velké Británie a jejích bývalých kolonií – dnes samostatných států (patří sem např. Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Jihoafrická republika aj.); jde o personální unii (formální hlavou států Commonwealthu je britská královna Alžběta II.)

• v monarchiích mohou existovat absolutní nebo konstituční politické režimy

• v absolutní (absolutistické) monarchii je panovník neomezeným vládcem (např. Saúdská Arábie, Omán, Katar, Bahrajn, Brunej)

• zvláštní formou absolutní (teokratické) monarchie je Vatikán v čele s papežem

• v konstituční (parlamentní) monarchii je moc panovníka omezena konstitucí neboli ústavou; úloha panovníka je většinou jen reprezentativní (např. Velká Británie, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Japonsko aj.)

• v současném světě převažují republiky, v nichž mají suverénní moc občané (forma vlády je veřejnou záležitostí – lat. res publica = věc veřejná)

• hlava státu (prezident) je v republice volená na určité období

• prezidentská republika: prezident je volen přímo občany státu (např. USA); vytváří si vládní kabinet, v jehož čele stojí; prezident je tedy hlavou výkonné moci relativně nezávislé na parlamentu (může vetovat zákony, rozpustit parlament nebo vypsat předčasné volby)

• parlamentní republika: prezident je spíše jen symbolickou hlavou státu (jeho pravomoci jsou omezeny parlamentem); nejvýznamnější postavení v zemi má vláda a její předseda (premiér); výkonná moc je přímo závislá na moci zákonodárné (např. Česko, Německo, Rakousko, Maďarsko, Itálie, Slovensko)

• parlamentně-prezidentská republika: politický systém usilující o propojení funkcí prezidenta (je volen přímo občany; aktivně se podílí na výkonné moci; je na parlamentu nezávislý) a parlamentu (vláda je závislá na důvěře parlamentu; její předseda – premiér – má silné postavení); např. Francie, Polsko, Rusko

Mezinárodní organizace

• státy mezi sebou navazují těsnější vztahy, vytvářejí mezinárodní organizace

• motivací ke vzniku mezinárodních organizací jsou především ekonomické a vojensko-strategické výhody

• Společnost národů (vznikla r. 1919): první globální organizace, jejímž cílem bylo předejít vojenským konfliktům mezi členskými zeměmi

• po 2. světové válce navázala na Společnost národů Organizace spojených národů (OSN): vznikla r. 1945 v San Franciscu; hlavní sídlo je v New Yorku; až na Vatikán, Taiwan a Kosovo jsou jejími členy všechny nezávislé státy světa (tj. 193 zemí); nejvyšším orgánem je Valné shromáždění; výkonným orgánem je Rada bezpečnosti

• při OSN pracují četné organizace, např. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ = International Court of Justice sídlící v Haagu), Světová zdravotnická organizace (WHO = World Health Organization sídlící v Ženevě) nebo Organizace pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO = United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization): unikátní přírodní a kulturní památky byly touto organizací vybrány a přijaty na Seznam světového dědictví: Česko má na tomto seznamu celkem 16 památek

• Rada Evropy (CoE = Council of Europe): založena r. 1949 deseti západoevropskými státy; dnes ji tvoří 47 zemí Evropy (Česko je členem od r. 1993); je nezávislá na Evropské unii; hledá společná řešení v ekonomických, sociálních, kulturních, vědeckých, právních a administrativních otázkách; její sídlo se nachází ve Štrasburku; spadá pod ni Evropský soud pro lidská práva (ESLP = European Court of Human Rights) sídlící rovněž ve Štrasburku

• Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) bylo seskupení komunistických států Evropy pod vedením Sovětského svazu v l. 1949-1990

• Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE = Organization for Security and Cooperation in Europe): je mezinárodní bezpečnostní organizací (k jejím členům patří kromě evropských států také např. USA nebo Kanada); základem pro její založení se stala konference konaná v l. 1973-75 v Helsinkách (Evropa byla tehdy rozdělena na dva vojensko-politické bloky tvořené NATO a Varšavskou smlouvou – závěrečný dokument podepsali nejvyšší státní představitelé jak ze západní, tak z východní Evropy); v důsledku kritiky za nedodržování lidských a občanských práv v komunistickém Československu vznikla Charta 77

• v současném světě probíhá proces mezinárodní ekonomické integrace (vytvoření pásma/zóny volného obchodu, celní unie, společného trhu, ekonomické/měnové unie)

• nejvyšší míru vzájemného propojení dosáhla zatím Evropská unie (EU), v jejímž rámci spolupracuje 27 evropských zemí; její součástí není Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko; EU vznikla r. 1992 na základě Maastrichtské smlouvy; jejímu vzniku předcházelo Evropské společenství (ES) od r. 1967, Evropské hospodářské společenství (EHS) od r. 1957, Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) od r. 1952 a Organizace pro ekonomickou spolupráci v Evropě od r. 1948; vrcholným orgánem je Evropská rada; výkonným orgánem je Evropská komise; Evropský parlament sídlí ve Štrasburku a Soudní dvůr v Lucemburku; hlavní úřady jsou soustředěny v Bruselu; r. 1999 zavedena ve většině členských zemí společná měna (euro); Česko vstoupilo do EU r. 2004; prvním státem, který EU opustil, je Velká Británie (stalo se tak r. 2020)

• Evropské sdružení volného obchodu (EFTA = European Free Trade Association): vzniklo r. 1960 jako protiváha EHS; jeho členy jsou dnes tyto státy: Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko

• Organizace africké jednoty (OAU = Organization of African Unity): založena r. 1963; zahrnuje všechny státy Afriky

• Arabská liga (Liga arabských států): založena již r. 1945, zahrnuje státy severní Afriky a jihozápadní Asie; jejím členem je též Organizace pro osvobození Palestiny; členy Arabské ligy spojuje náboženství (islám) a společné arabské zájmy

• Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN = Association of South East Asian Nations): politicko-hospodářské sdružení založené r. 1967 v jihovýchodní Asii

• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD = Organization for Economic Co-operation and Development): mezinárodní organizace ekonomicky rozvinutých (vyspělých) států světa, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky; vznikla r. 1961; od r. 1995 je členem i Česko

• G7 (Group of Seven): sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa (USA, Kanada, Japonsko, Velká Británie, Německo, Francie a Itálie; Rusku bylo r. 2014 pozastaveno členství jako reakce na anexi Krymu)

• Severoamerická zóna volného obchodu (NAFTA = North American Free Trade Agreement): vznikla r. 1994; jde o největší zónu volného obchodu na světě; tvoří ji Kanada, USA a Mexiko

• Společenství nezávislých států (SNS): volné integrační seskupení zahrnující 9 z 15 bývalých svazových republik Sovětského svazu, který se r. 1991 rozpadl; sídlem je Minsk, hlavní město Běloruska

• zvláštním případem jsou organizace zaměřené na spolupráci v určitém odvětví: nejtypičtějším z nich je Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC = Organization of the Petroleum Exporting Countries) sdružující 12 významných exportérů ropy

• vedle ekonomicko-integračních seskupení existují i vojensko-politická seskupení

• většina zemí západní Evropy se stala členy Severoatlantické aliance (NATO = North Atlantic Treaty Organization), která vznikla r. 1949 jako organizace západoevropských zemí, USA a Kanady proti východnímu (sovětskému) bloku; dnes má 19 členů (z mimoevropských států též Turecko); z evropských států nejsou jeho členy Švýcarsko, Rakousko, Švédsko a Finsko; Česko je členem od r. 1999; Rusko považuje NATO za ohrožení své bezpečnosti

• Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku (Albánie, Bulharsko, Československo, Maďarsko, Německá demokratická republika, Polsko, Rumunsko, Sovětský svaz) existující v l. 1955-1991