Průmysl Česke Republiky

E, CHEMICKÝ PRŮMYSL

Souhrnné označení novodobějších chemických výrobních odvětví, postupně vzniklých již většinou na základě znalostí chemie a inženýrství, syntéz látek, výzkumů jejich vlastností a využitelností. Historie chemického průmyslu začala asi v roce 1750 výrobou kyseliny sírové a výrobou koksu. Později došlo k rozvoji dalších anorganických i organických látek potřebných pro výrobu hnojiv, barviv, léčiv, výbušnin, rozpouštědel aj. Současně vznikala nová chemická průmyslová odvětví, např. petrochemie, průmysl papíru a celulosy, plastů. Z moderních odvětví, popř. skupin výrobků tohoto průmyslu jsou to zejména tenzidy, pesticidy, převážná část léků a kosmetických výrobků, různá speciální aditiva a tzv. pomocné chemikálie (např. plastikářské, gumárenské, textilní). Továrny se staví na koncích ropovodů, plynovodů, u nalezišť černého a hnědého uhlí a u vodního zdroje. Chemický průmysl patří mezi nejmladší průmyslová odvětví, proto tvoří pouze 7% všeho průmyslu České republiky. Jeho produkty jsou surovinou pro další průmyslová odvětví. Tento průmysl je náročný na výzkum a předvýrobní fáze. Většinu surovin pro chemickou výrobu dovážíme ze zahraničí. Podle druhu surovin dělíme chemickou výrobu na: · Petrochemii, která se zabývá výrobou látek z ropy. Mezi tyto látky patří např. asfalt, nafta, mazací oleje, petrolej a benzín (včetně leteckého). Látky se oddělují z ropy během frakční destilace. Předestilované kapaliny se dále zpracovávají na chemikálie, umělé hmoty, čistící a prací prostředky, umělý kaučuk, výbušniny, kosmetiku, barvy a laky. Střediska petrochemie je SPOLCHEMIE v Ústí nad Labem, pak CHEMOPETROL Litvínov, PARAMO a SEMTÍN v Pardubicích a továrny na Ostravsku a u Zlína. Dovoz ropy do ČR je ropovody Družba (do Litvínova) a Ingolstadt (do Kralup). · Koksochemii, která zpracovává vedlejší produkty při výrobě koksu, tj. dehet, který obsahuje asi 200 složek, které se užívají při výrobě tuků, mýdel, barviv, léků, ředidel, umělých hmot a výbušnin. Významné středisko je SETUZA v Ústí nad Labem, PLASTIMAT v Liberci, SYNTHEZIA v Pardubicích, SEMTEX v Semtíně, SECHEZA v Lovosicích a výroba plastických hmot a syntetických vláken v Plané nad Lužicí. · Gumárenský průmysl, který míchá kaučuk se sírou v chemickém procesu zvaném vulkanizace, vyrábí se tak pneumatiky. Dalším výrobkem jsou např. ochranné oděvy, latexová pěna, pogumované textilie. Nejznámější středisko je asi BARUM v Otrokovicích, GUMOTEX v Břeclavi a FATRA v Napajedlech. · Farmaceutický průmysl zabývající se výrobou léčiv. K největším výrobcům patří SPOLANA Neratovice, CHEMOPHARMA Ústí nad Labem, GALENA Opava a LÉČIVA PRAHA. Jako další odvětví chemického průmyslu bychom mohli uvést např. Akrylátovou chemii, která se vyrábí v CHEMICKÝCH ZÁVODECH SOKOLOV, kde se vyrábí akryláty jako složky barev, lepidel apod. Do chemické výroby patří i chemie mycích a čistících prostředků sídlem v Rakovníku a výroba kosmetiky, např. DERMACOL Praha. Při chemické výrobě může dojít i k znečištění životního prostředí, jak ovzduší, tak i vody, proto se využívá uzavřeného koloběhu vody, aby se zamezilo toxikaci okolí. I tak potřebuje nynější chemický průmysl projít řadou změn omezujících nepříznivý vliv na prostředí.