Severní Evropa a pobaltské země

Severní Evropa a pobaltské země

Základní informace

• Do severní Evropy zahrnujeme pět států - tři království (Dánsko, Norsko, Švédsko) a dvě republiky (Finsko, Island).

• V rámci Evropy jde o relativně homogenní region s nízkou hustotou zalidnění, charakteristický stabilními demokratickými státy s velmi vyspělou ekonomikou a rozsáhlým systémem sociálního zabezpečení - tzv. „sociální státy".

• Ve 20. století (především v jeho 1. polovině) byla evidentní snaha těchto států zůstat ,stranou zájmů a konfliktů zbytku Evropy, země si zakládaly na neutrálním postavení.

• Určitá změna nastala po 2. světové válce, kdy se některé skandinávské země staly členy NATO (Dánsko, Island, Norsko), později se tři země zapojily do evropských integračních snah (dnešní EU) - Dánsko (1973), Finsko a Švédsko (1995).

• Přesto stále převládá v regionu opatrnost ve vztahu k integracím a snaha zachovat si co nejvíce suverenity (obyvatelé Norska odmítají členství v EU, Švédsko a Dánsko nejsou členy Eurozóny).

Přírodní podmínky

• Do oblasti zahrnujeme: Jutský poloostrov a přilehlé ostrovy v Baltském moři, Skandinávský poloostrov, Finskou jezerní plošinu, Island, Grónsko (politicky; geograficky je součástí Ameriky), Faerské ostrovy a Špicberky

• Skandinávie leží v mírném a subpolárním podnebném pásu, úplný sever a celý Island i Grónsko se nacházejí již v polárním pásu.

• Klima severní Evropy ovlivňuje teplý Severoatlantský proud, proto je zde tepleji, než by odpovídalo zeměpisné šířce.

• Většinu regionu pokrývají jehličnaté lesy (tajga), na jihu přecházející ve smíšené a listnaté lesy.

• Na Islandu a na pobřeží Grónska nalezneme tundru

• Island je ostrov sopečného původu s náhorními plošinami a sopečnými kužely.

• Vzhledem k odtokovým podmínkám jsou skadinávské řeky krátké, ale velmi vodné s vysokým hydroenergetickým potenciálem (hlavně v Norsku a Švédsku).

• Hydrologické poměry dotvářejí desetitisíce jezer - především ve Finsku a Švédsku

Obyvatelstvo, ekonomika

• Hustota zalidnění je zde nízká (dohromady žije v těchto pěti zemích přibližně 24,5 mil. obyvatel)

• Většina obyvatel hovoří germánskými jazyky (dánština, islandština, norština, švédština), finština a menšinová laponština patří do skupiny ugrofinských jazyků

• Z hlediska náboženství jednoznačně převažuje protestantství (národní luteránské církve), ve Finsku nalezneme i pravoslavnou menšinu, s přibývajícím počtem imigrantů roste i počet muslimů

• Ekonomiky všech skandinávských států jsou velmi vyspělé, založené na moderních technologiích a službách (např. z hlediska vybavení domácností a firem výpočetní technikou či jejich připojení k vysokorychlostnímu internetu patří tyto země do absolutní světové špičky), snad jen u Islandu je vysoká závislost na rybolovu.

• Životní úroveň obyvatel patří k nejvyšším na světě.

• Sázka na vzdělání (skandinávské státy patří mezi země s nejvyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí), vyspělé obory (přesné strojírenství, dopravní průmysl, elektrotechnika, elektronika a služby) katapultovaly tyto státy na dnešní úroveň.

• Z hlediska nerostného bohatství jsou významné především zásoby kvalitní železné rudy ve Švédsku a ložiska ropy a zemního plynu v Norsku (těžba z šelfu Severního moře).

• Tradičním oborem, využívajícím rozsáhlých ploch lesů, je dřevozpracující a papírenský průmysl.

• Hlavním tahounem ekonomik těchto států (kromě Islandu) je však strojírenství, elektrotechnika a služby.