Sídla - vývoj, druhy

Městská sídla

• jsou historicky mladším typem osídlení než sídla venkovská

• i když některá města vznikla již ve starověku (Athény, Řím), většina jich má historický základ ve středověku

• města charakterizoval soubor městských práv (např. mít vlastní samosprávu či cechy, vytvořit opevnění apod.)

• města se vydělila z venkovského osídlení s rozvojem obchodu a řemesel

• nejčastěji bývá město definováno jako sídlo s určitým minimálním množstvím obyvatel (např. 5 000), s určitým podílem zaměstnaných mimo zemědělství (např. 60-75 %), charakterem zástavby a podílem vícepatrových domů

• města lze klasifikovat např. podle ekonomicky aktivního obyvatelstva (sídla průmyslová, obchodní, dopravní, vysokoškolská, lázeňská, administrativní, vojenská atd.) nebo podle administrativně správního postavení

• pro hlavní města států se užívá označení metropole

• největší sídla (hospodářská centra nadstátního a celosvětového významu) se označují jako světové metropole

• v hospodářsky vyspělých zemích tvoří městské jádro tzv. city, kde převládají funkce správní, obchodní a kulturní nad funkcí obytnou

• městská jádra v rozvojových zemích jsou menší, méně luxusní a dopravní systémy často neexistují; centra měst obklopují obytná sídliště různé kvality a rozsáhlé chudinské čtvrtě; na okraji městských center a v obytných sídlištích jsou velká tržiště

Urbanizace

• výrazný nárůst městského obyv. umožnila průmyslová a zemědělská revoluce v 19. stol.

• vznikající továrny potřebovaly vysoký počet zaměstnanců

• nové technologie v zemědělství umožnily uvolnění těchto pracovních sil

• prudce se rozběhl proces urbanizace (poměšťování): stěhování lidí z venkova do měst

• v r. 1800 žilo ve městech odhadem 3-5 % lidí na Zemi (5 milionů), dnes je to přibližně 50 % (přes 3,5 miliardy)

• tento proces se postupně přenášel i do rozvojových zemí

• nejcharakterističtějším znakem urbanizace je vysoká koncentrace obyvatelstva do měst a jejich okolí

• nejmenší stupeň urbanizace je v Asii a Africe, největší je v Severní Americe a v západní Evropě

• kromě funkce obytné jsou města centry průmyslu, obchodu, služeb, dopravy, administrativy, kultury

• urbanizace ovšem také přináší řadu problémů: kriminalitu, drogy, nadměrné zatížení životního prostředí exhaláty, hlukem, komunálními odpady apod.

• ve vyspělých zemích se proces urbanizace v podstatě zastavil (na úrovni asi 70-85 %)

• naopak zde dochází k tzv. suburbanizaci: lidé nespokojení s podmínkami v přelidněných městech se stěhují na okraje měst (příp. za hranice měst), současně však využívají městských výhod (pracovní příležitosti, infrastruktura, kultura aj.)

• naopak v rozvojových zemích přibývá městského obyvatelstva závratným tempem: velká část přistěhovalců z venkova však nenachází obživu a soustřeďuje se v chudinských čtvrtích na okrajích měst (slumy), kde panují zoufalé hygienické, sociální i bezpečnostní podmínky

• míra urbanizace: podíl obyvatelstva ve městech

• velkoměsto: město s více než 100 000 obyvateli

• megaměsto: velké lidské sídlo s populací nad 10 milionů (v rozvojových zemích)

• v oblastech, kde se vytváří úzké hospodářské vztahy mezi centrem a jeho zázemím, vznikají aglomerace: intenzivně urbanizovaná území s městskou zástavbou kolem významného centra či center

• propojením několika aglomerací podél hlavních dopravních tahů se sídly mezi nimi vznikají konurbace (souměstí)

• konurbace se stávají centrem hospodářského, politického a kulturního vývoje jednotlivých států i celých kontinentů

• příkladem konurbací jsou např. města v německém Porúří (Duisburg, Essen, Dortmund), v menším měřítku ostravsko-karvinský region u nás

• vzájemným srůstáním aglomerací a konurbací vznikají rozsáhlá urbanizovaná území (územní pásy s desítkami milionů obyvatel) zvaná megalopole

• příklady megalopolí: severovýchod USA (Boston – Washington), západ USA (San Francisco – San Diego), východní pobřeží japonského ostrova Honšú (Tokio – Kóbe); každý z těchto pásů má přes 50 milionů obyvatel

• mezi největší města světa patří Tokio (Japonsko), Dillí (Indie), Mexiko City (Mexiko), New York (USA), Sao Paulo (Brazílie), Šanghaj (Čína), Bombaj (Indie), Peking (Čína), Dháka (Bangladéš) a Kalkata (Indie)

• k nejrychleji rostoucím městům patří dále Lagos (Nigérie), Manila (Filipíny), Karáčí (Pákistán) a Káhira (Egypt)