Sídla - vývoj, druhy

Sídla

• sídlo: seskupení sídelních jednotek (domů) včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém vymezeném území

• sídlo je místem koncentrace hospodářské činnosti a ubytování obyvatelstva

• sídla jsou základními centry lidské aktivity, výraznou složkou životního prostředí

• sídelní poměry každého státu jsou ukazatelem jeho hospodářské a technické úrovně

• studiem sídel se zabývá vědní obor geografie sídel (studuje zákonitosti rozmístění sídel a jejich prostorové zvláštnosti)

• studium sídel bývá často spojováno se studiem geografie obyvatelstva (geografie osídlení)

Vývoj sídel

• existence člověka je spojena s jeho bydlením

• nejnižší vývojový stupeň představují přírodní sídelní jednotky (např. jeskyně)

• pokrokem byly jednoduché stavby (primitivní chýše budované z přírodních materiálů)

• jakmile se lidé usadili, začali budovat stálá sídla venkovského charakteru

• sídliště městského typu jsou doložena od neolitu (mladší doby kamenné): byla to správní, řemeslnická a kultovní centra (v případě ohrožení i útočiště)

• nejstarší města vznikla v oblasti Předního východu (Mezopotámie, Egypt…), ale také třeba v Indii a Číně

• hradby města Jericha v Palestině pochází z 8. tis. př. Kr.

• čínská, indická či antická města byla již ve starověku desetitisícovými i statisícovými centry

• významnou roli pro vznik měst sehrály ve střední Evropě tábory římských vojáků

Rozdělení sídel

• existují sídla přechodně obývaná a sídla trvalá

• sídla přechodně obývaná: budována v hospodářsky okrajových zónách

• dělí se jednoduchá přechodně obývaná sídla (slouží např. lovcům zvěře v rovníkových oblastech nebo kočovným pastevcům ve stepních a polopouštních oblastech) a moderní přechodně obývaná sídla (přenosné stavby výzkumných pracovníků v polárních krajích)

• sídla trvalá se dělí na venkovská (samoty, osady a vesnice) a městská

Venkovská sídla

• venkovská sídla rozptýlená (samoty) převažují v Severní a Jižní Americe a v Austrálii

• venkovská sídla skupinová převažují v Evropě, Africe a Asii

• existuje však řada výjimek: např. atlantské pobřeží USA má skupinové osídlení, naopak rozptýlená sídla jsou častá v Jihoafrické republice, v Evropě ve Skandinávii a na Bretaňském pol. ve Francii

• venkovská sídla mají různé formy půdorysů; častým typem skupinových venkovských sídel jsou sídla silničního a návesního typu

• charakter venkovských sídel byl výrazně pozměněn vzestupem populace v 19. a 20. stol.

• vznik venkovských sídel je většinou spojen se zemědělskou činností (rolnictvím a pastevectvím)

• v současné době se vytváří nové funkce venkovských sídel: např. funkce obytná (sídla v zázemí měst, jejichž obyvatelé dojíždějí za prací mimo bydliště), funkce rekreační (venkovská sídla sloužící jako rekreační oblast pro obyvatele měst) nebo funkce dopravní (venkovská sídla v oblasti dopravních uzlů nebo na hlavních dopravních tazích, jejichž obyvatelé se podílí na dopravní obsluze)

• v současné době žije většina lidstva stále ještě na venkově

• ve většině rozvojových zemí Afriky a jihovýchodní Asie se podíl venkovského obyvatelstva pohybuje mezi 60-80 %

• venkovské obyvatelstvo žije ve větším souladu s přírodou než obyvatelstvo měst

• venkovská sídla v zázemí měst ztrácí svůj původní charakter, jejich obyvatelé přebírají městský způsob života

• civilizace lidstva se stává civilizací městskou