JIHOMORAVSKÝ KRAJ

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

POLOHA – nachází se na jihu Moravy, sousedí s –Jihočeským krajem (JZ), Krajem Vysočina (Z), Pardubickým krajem (S), Olomouckým krajem (SV) a Zlínským krajem (V). Jižní a jihovýchodní krajská hranice tvoří zároveň státní hranici s Rakouskem (země Dolní Rakousy) a Slovenskem (Trenčínský a Trnavský kraj)

krajské město – Brno, další města – Blansko, Břeclav, Hodonín, Znojmo, Vyškov, Kuřim, Kyjov, Moravský Krumlov, Slavkov u Brna … + vojenský újezd – Březina

OKRESY - Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo

POVRCH

převážně nížinný

Českomoravská vrchovina

Drahanská vrchovina

Dyjsko-svratecký úval

Vyškovská brána

Vnější Západní Karpaty

Dolnomoravský úval – součást Západopanonské pánve, nachází se zde nejnižší místo Moravy (148 m n.m.)

Moravský kras – uprostřed Drahanské vrchoviny, propast Macocha, Punkevní jeskyně

Pálava – vápencová vrchovina (neboli Mikulovská vrch.), tvoří nejjižnější část vnějších Západních Karpat

VODSTVO

Morava – odvodňuje spolu se svými přítoky celé území (do Černého moře)

Dyje – vytváří v horninách Českomoravské vrchoviny meandry, hluboce zařezané kaňonovité údolí

Svratka

Jihlava

Svitava

velké množství vodních ploch – rybníky (Lednicko), přehrady (Nové Mlýny, Vranov, Brněnská přehrada) – vybudovány jako zdroj vody pro obyvatelstvo, zeměděl. a průmysl

KRAJINY

jsou různorodé, ale mají jeden společná znak – teplé podnebí

stepní krajiny jihomoravských úvalů (Dyjsko-svratecký, Dolnomoravský, Vyškovská brána) – úrodné půdy – nivní půdy, černozemě, hnědozemě, suché podnebí – umělé zavlažování v některých zemědělských oblastech, podél dolních toků Dyje a Svratky – zachovány lužní lesy, nížina Dolnomoravského úvalu je vyplněna meandry řeky Moravy, jejími nánosy a místy i písečnými přesypy, na svazích – rozsáhlé plochy vinic

krajiny karpatských pahorkatin a vrchovin – rozptýlené osídlení, v nižších částech mozaika polí a pastvin, ve vyšších polohách listnaté lesní porosty

krajiny Českomoravské a Drahanské vrchoviny – sever kraje – jehličnaté lesy

krasová krajina Moravského krasu – teplejší podnebí, mnoho jeskyní s krápníkovou výzdobou (nejdelší je Amatérská jeskyně), propasti, závrty, suché krasové údolí, podzemní říčky, NEJVĚTŠÍ, archeologicky nejvýznamnější a nejprozkoumanější krasová oblast v ČR

hluboké a úzké údolí – vegetační inverze (=teplomilné druhy rostoucí v nížinách najdeme ve vyšších polohách a naopak)

krajina Mikulovské vrchoviny (Pálava) – teplomilná flóra a fauna, chráněno CHKO Pálava, prosluněná úbočí pokryta vinicemi, svahy příkré

NP Podyjí, CHKO Pálava, Bílé Karpaty, Moravský kras

PODNEBÍ

vnitrozemský charakter (teplá léta, chladné zimy), Dolnomoravský úval – nejteplejší oblast ČR