Slovensko

4b Slovensko

Vnitrozemský stát ve střední Evropě.

Státní zřízení:republika v čele s prezidentem.

Hlavní město-Bratislava-sídlo vlády a prezidenta republiky.

Slovenská republika se administrativně člení na 8 krajů.

Dějiny.- příchod Slovanů v 6. stol., vznik Velkomoravské říše a Nitranského knížectví - roku 1018 území na 900 let připojeno k Uhrám - roku 1467 v Bratislavě založena univerzita Academia Istropolitana - poté ohrožení Turky a úpadek po třicetileté válce - kodifikace slovenštiny v 19. stol., roku 1863 založena Matica slovenská, odpor proti maďarizaci - v roce 1918 území spolu s českými královskými zeměmi a Podkarpatskou Rusí utvořilo Československou republiku - za 2. svět. války první odtržení od Československa, spojenectví s Německem - industrializace země za komunistické vlády, po pádu komunismu osamostatnění v roce 1993.Slovenská rep. vznikla 1.1. 1993 rozdělením České a Slovenské federativní republiky na dva samostatné státy-Českou republiku a Slovenskou republiku.

Přírodní poměry

Území Slovenska je tvořeno geologicky mladým alpsko-himalájským pásem zemské kůry, ve které dochází k občasným zemětřesným pohybům. (Silné zemětřesení v r. 1764 v Komárnu). Geomorfologicky náleží území Slovenska ke Karpatům a k Panonské pánvi. Třetí horní Karpatská soustava se na území Slovenska dělí na Západní a Východní Karpaty. Na severozápadě státu vystupují Vnější Západní Karpaty- Bílé Karpaty, Javorníky, Oravské Beskydy. Směrem do vnitrozemí pokračují vyšší pohoří Vnitřních Západních Karpat- Malá fatra, Velká Fatra, Tatry (Gerlachovský štít 2655 m. n. m.- nejvyšší hora Slovenska), Nízké Tatry, Slovenské rudohoří, vulkanická pohoří- Štiavnické vrchy, Poloma. Severovýchodní část Slovenska tvoří Východní Karpaty, které se dělí na Vnější a Vnitřní. Vnější Východní Karpaty jsou zastoupeny Bukovskými vrchy a Nízkými Beskydami. Vnitřní Východní Karpaty jsou zastoupeny vulkanickým pohořím Vihorlat.

Nížiny jihozápadního Slovenska (podunajská a Záhorská) a jihovýchodního Slovenska (Východoslovenská) náleží k Panonské pánvi.

Vodstvo

96 %plochy státu náleží do úmoří Černého moře-z toho většina území patří k povodí Dunaje, který přitéká z Rakouska a tvoří jižní hranici Slovenska-hlavní přítoky-Morava, Váh (nejdelší řeka Slovenska), Hron, Ipel. Úmoří část území (východní Slov.) patří k povodí Tisy- hlavní přítoky- Slaná a Bodrog. Pouze 4 plochy státu náleží do úmoří Baltského moře- k povodí Visly patří řeky Poprad a Dunajec. Slovenské řeky mají největší průtoky na jaře. Cenným bohatstvím přírody jsou četné minerální prameny.Chladné i teplé prameny umožnily vznik desítek lázeňských míst, z nichž si některá získala evropskou pověst např. Piešťany, Lúčky, Starý Smokovec, Trenčínské Teplice, Smrdáky .Nejteplejší prameny vyvěrají v Piešťanech a mají teplotu až 70ºC.